Rostislav Zapletal

* 1961

  • „Pan inženýr Hajný pracoval v Praze a tam se zapojil. Ve svém rodném Šumperku hledal někoho, kdo by se také zapojil. Pak když jsem k němu chodil pro různé materiály, tak mi to většinou dávala jeho manželka, protože on byl asi v Praze. Pan Hajný přišel za mnou do hospody a vysvětlil mi, o co jde, a jestli bych to podepsal a šel do toho. Řekl jsem, že ano, a pak mě zarazilo, že když jsem obcházel svoje kamarády, tak s tím nic nechtěli mít. Když šlo do vážna a hrozil velký průšvih, tak cukli. Až po nějaké době se přidal Frigo (Radomír Daněk – pozn. ed.) a pak další mladí.“

  • „Co se nám zdálo podstatné, tak jsme vzali psací stroj a zkoušeli do něj dát deset kopíráků, jestli to propíšeme. Nepřepsalo se to a pak jsme to ustálili na sedmi. Prostě jsme to množili přes kopírák. Vydali jsme sedm článků a nechal jsem je třeba na autobusové zastávce nebo na nádraží, aby si to někdo vzal, přečetl nebo to někomu dal a začalo se to šířit. Takhle jsme začínali bojovat.“

  • „Dodnes si nedovedu vysvětlit, proč jsem tak vybočoval. V té době jsem ještě nikoho podobného neznal. Byl jsem sám. Nosil jsem zelený mantl a roztrhané rifle. Možná to bylo spojeno s hudbou, že jsem se chtěl podobat skupinám. Naši mě vypravili do školy a já se ve sklepě převlékl do těch hadrů a šel do školy a tam jsem měl velké problémy. V deváté třídě mě tahali za vlasy a učitel mi dával peníze na holiče a že mě doprovodí spolužák. Takové hrozné scény.“

  • „Přijeli jsme v pátek a tři dny jsme chlastali. V Olomouci, v Hradci, to bylo jedno. Opravdu jsme si říkali, co jiného dělat, když nás nic nečeká. Prostě se upijeme k smrti. Jak umřít? Někteří, když to tak řeknu, to vzali narychlo a spáchali sebevraždu. Většina lidí si ale řekla, že se uchlastá. Co mě čeká? Nic. Mám dlouhé vlasy, takže lopata. Nikdy se nikam nedostanu, tak se uchlastám.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hrabišín, 13.06.2017

    (audio)
    délka: 02:19:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Lidé s nůžkami nás naháněli po ulici

Rostislav Zapletal
Rostislav Zapletal
zdroj: archiv pamětníka

Rostislav Zapletal se narodil 3. října 1961 v Šumperku. V mládí patřil mezi zdejší první máničky. Nosil dlouhé vlasy, zelený plášť a roztrhané rifle, poslouchal rockovou hudbu a stejně jako jeho přátelé zastával protitotalitní názory a svobodu myšlení. Vzpomíná, že se před okolním světem uzavřeli do hospod, kde v alkoholu utápěli myšlenky na budoucnost v komunistickém Československu. Právě kombinace alkoholu a frustrace dohnala několik pamětníkových přátel k sebevraždě, on sám se o ni pokoušel opakovaně. Jako jeden z mála však začal proti režimu aktivně působit. Přes Vladimíra Hajného se dostal k samizdatovým materiálům, které pak přepisoval a rozšiřoval. Stal se také členem Společenství přátel USA (SPUSA) a podepsal několik protirežimních petic. V roce 2014 za to obdržel ocenění účastníka odboje a odporu proti komunismu. V roce 2017 žil v Hrabišíně.