Miluše Prokůpková

* 1947

  • „Co se změnilo po roce 1989?“ „No, co se změnilo… Když jsem začínala v těch 80. letech, tak to nebylo zrovna nejlepší období, protože ve škole byla spousta takových… ne zákazů vyloženě, ale člověk si musel dávat pozor. Je pravda, že v tom mém oboru biologie to nebylo zas tak hrozné, ale stejně každá hodina musela mít výchovný cíl, jak vychovat socialistického člověka. Neustále jsme byli pod kontrolou, neustále vyplňovali nějaké dotazníky, psala se na nás hlášení, a člověk měl strach, jestli bude moct vůbec učit. Po tom roce 89, v tom období euforie, nadšení, i ve škole to bylo znát, už jsem nebyla soudružka učitelka, ale děti mi daly příhodnější přezdívku – říkaly mi Matka příroda.“

  • „Jaké bylo období normalizace?“ „No, to bylo dlouhé období, plné zákazů, příkazů, dotazníků, nesvobody, kdy vlastně to, co bys chtěl dělat, tak jsi velmi často nemohl, a ještě častěji jsi musel dělat to, cos nechtěl. Takže nebylo to pěkné období. I když člověk měl i příjemné, radostné chvíle v životě, tak tohle vlastně bylo přítomné. Pořád si člověk uvědomoval, že je tu nesvoboda, že se tu dějí hrozné věci, které by se neměly dít.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    nevíme, 29.02.2016

    (audio)
    délka: 23:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Soutěž Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Pamatuji si ten pocit hrůzy, vzteku, beznaděje. Něčeho, čemu se ani nechce věřit, a co signalizuje, že přijdou zlé časy.

Maturitní fotografie Miluše Prokůpkové (roz. Janurové).
Maturitní fotografie Miluše Prokůpkové (roz. Janurové).
zdroj: soutěž

Miluše Prokůpková se narodila 15. června 1947 v Teplicích. Její maminka byla obchodní příručí a tatínek se u Bati vyučil strojařem. Oba její rodiče měli rozdílná místa narození, avšak po válce se přestěhovali právě do Teplic, kde byl dostatek práce – tatínek obhospodařoval sklářské pece v Podkrušnohoří. Dětství strávila paní Miluše v Teplicích, na prázdniny jezdívala do Káranic k dědečkovi. Vystudovala Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, obor biologie a chemie, a celý život pracovala na základních školách. Roku 1975 se sezdali se svým manželem a kvůli ovzduší na Teplicku se po narození druhé dcery rozhodli roku 1979 odstěhovat na Kutnohorsko, kde žili na mlýně Rákosov. Dnes žije ve Štipoklasech s manželem, stará se o zahradu a svých šest vnoučat. Rozhovor s paní Miluší natočil její vnuk Šimon v rámci soutěže Příběhy 20. století.