Pamatuji si ten pocit hrůzy, vzteku, beznaděje. Něčeho, čemu se ani nechce věřit, a co signalizuje, že přijdou zlé časy.
Miluše Prokůpková se narodila 15. června 1947 v Teplicích. Její maminka byla obchodní příručí a tatínek se u Bati vyučil strojařem. Oba její rodiče měli rozdílná místa narození, avšak po válce se přestěhovali právě do Teplic, kde byl dostatek práce – tatínek obhospodařoval sklářské pece v Podkrušnohoří. Dětství strávila paní Miluše v Teplicích, na prázdniny jezdívala do Káranic k dědečkovi. Vystudovala Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, obor biologie a chemie, a celý život pracovala na základních školách. Roku 1975 se sezdali se svým manželem a kvůli ovzduší na Teplicku se po narození druhé dcery rozhodli roku 1979 odstěhovat na Kutnohorsko, kde žili na mlýně Rákosov. Dnes žije ve Štipoklasech s manželem, stará se o zahradu a svých šest vnoučat. Rozhovor s paní Miluší natočil její vnuk Šimon v rámci soutěže Příběhy 20. století.