Vladislav Vencko

* 1936

  • „Rusové nás osvobodili, v Rusku byl komunismus, tak to musí být, ježišmarjá, to musí být výborný. Teďka slibovali, slibovali, slibovali a spousta lidí naletělo. I já jsem naletěl, ale když jsem tam vstoupil v roce 64 a poznal jsem, co je to s prominutím... já tedy, promiňte mi to slovo, ale co je to za žumpu, když jsem to poznal, že to není pravda, že to je jenom lákadlo pro obyčejné lidi, tak jsem z té strany vystoupil. Ale to, prosím vás, není, to nebylo, jako když dneska vystoupíte z nějakýho kroužku, to mělo dalekosáhlý následky, to si nikdo, teda ne nikdo, ale málokdo si tohle dovolil. Taky jsem na to doplatil, samozřejmě, vyhazov z práce.“

  • „Lidi se s tím smířili nějak tak, někdo víc a někdo míň, někdo toho využil, pro někoho to byla atraktivní záležitost. No, a ještě jeden takovej zážitek vám řeknu z 69., kdy bylo první výročí jako tý okupace, tak milicionáři... Víte, kdo to byli milicionáři, děti? To byli členové komunistický strany v závodech, kteří byli ozbrojeni. Tak do Prahy svezli milicionáře, protože věděli, že tam budou demonstrace. Z helikoptér házeli slznej plyn, my jsme měli takovýhle oči červený, řvali jsme. A my jsme v Palackého... ježiš, jak se jmenuje, ve Spálený ulici byl kordon těhlech milicionářů. My jsme po nich házeli dlažební kostky a křičeli jsme na ně: ‚Husákovo gestapo!‘“

  • „Já jsem šel po tom mostě mezi těma tankama a mezi těma ruskejma vojákama a kouřil jsem. Teďka tam byl takovej ruskej vojáček, v levý ruce samopal a ještě se mu kouřilo z hlavně a chtěl, abych mu připálil tu jeho papirosu, jak oni říkali Rusové, tu jeho cigaretu. A já jsem udělal následující: já jsem tu moji nedokouřenou cigaretu vzal, hodil jsem ji na zem, zašlápl jsem ji a šel jsem dál. V tu chvíli jsem měl největší strach ve svým životě, protože jsem čekal, že to do mě pustí.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Krásná Lípa, 09.11.2018

    (audio)
    délka: 40:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

I já jsem naletěl, ale poznal jsem, co je to za žumpu

Vladislav Vencko v mládí
Vladislav Vencko v mládí
zdroj: PNS

Vladislav Vencko se narodil 2. ledna 1936 v Hradci Králové. V dětství se věnoval především sportu, nejprve lehké atletice a později jezdectví. Nastoupil na vojenskou školu, kde se mohl jezdectví věnovat. Po čtyřech letech z armády odešel a nastoupil jako tiskař do nakladatelství. V roce 1964 vstoupil do komunistické strany, ale po sovětské okupaci v srpnu 1968 ze strany vystoupil. V srpnu 1969 se účastnil v Praze demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa. V době normalizačních čistek pamětníka propustili ze zaměstnání. Několik let pak pracoval manuálně v zemědělství. Po nějaké době se jemu i manželce podařilo získat místo v tiskárně v severočeské Krásné Lípě. Dnes se Vladislav Vencko věnuje mimo jiné environmentální výchově předškolní mládeže.