Otec a syn stáli v srpnu 1969 každý na jiné straně barikády
Miloň Novák ml. se narodil 15. června 1947 v Brandýse nad Labem. Oba jeho rodiče vstoupili po válce do komunistické strany. Jeho otec Miloň Novák st. (ročník 1923), vyučený typograf, se v roce 1945 stal příslušníkem Sboru národní bezpečnosti. Byl vyslán na studia do Moskvy, poté v Československu získal titul JUDr. Syn od dětství sportoval a v roce 1966 byl přijat ke studiu oborů tělocvik a psychologie sportu na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Na škole prožil uvolnění pražského jara, jímž byl nadšen. Reformy konce 60. let uvítal také jeho otec, který byl v té době již náčelníkem SNB Praha 1 s hodností podplukovníka. Se sovětskou okupací rodina nesouhlasila, otec se v srpnu 1968 skrýval, takže sovětští vojáci, kteří ho u Nováků hledali, neuspěli. Syn se zatím účastnil protisovětských demonstrací a v listopadu 1968 také studentské stávky na FTVS. V srpnu 1969 se Miloň Novák ml. připojil k protestům konaným u příležitosti prvního výročí okupace na Václavském náměstí. Jak později zjistil, jeho otec však již v tu chvíli stál „na druhé straně“ a rozhodoval o postupu proti demonstrantům z pozice zástupce velitele zásahu pplk. Masáka. Podle syna otec ale neuposlechl příkaz Masáka, který vydal pokyn k ostré střelbě, a nechal naopak zásahovou jednotku vytlačit demonstranty „jen“ obušky a slzným plynem. Sám Miloň Novák ml. byl brutálně zmlácen a zatčen. V pankrácké cele pak v nelidských podmínkách strávil tři týdny. Byť se otec zřejmě přimlouval za jeho propuštění, syn zde byl mučen fyzicky i psychicky a celu opustil až jako poslední ze zadržených. V rodině poté o synově věznění ani otcově roli v represivním aparátu nemluvili, manželství rodičů se v roce 1970 rozpadlo a otec byl od policie propuštěn. Až před svou smrtí synovi odkázal dokumenty vztahující se k těmto událostem. Syn byl kvůli zatčení na Václavském náměstí odsouzen k podmínečnému tříměsíčnímu trestu, směl však zůstat na FTVS. V roce 1970 se oženil a narodil se mu těžce nemocný syn, takže studium musel přerušit. Kvůli politickému škraloupu těžce sháněl zaměstnání a místo našel až u technických služeb: několik let pak uklízel chodníky, dělal popeláře a závozníka u fekálního vozu, než se mohl začít živit jako vychovatel v internátu učiliště Spolany Neratovice a později tam učit. V roce 1977 jeho šestiletý synek zemřel na cystickou fibrózu a těsně poté se manželům narodila se stejnou diagnózou mrtvá dcerka. O rok později si manželé Novákovi osvojili dceru Šárku, která jim dělá radost dodnes. Pamětník pracoval také jako plavčík, vedoucí sportovního střediska a koupaliště, organizátor plaveckých kurzů a masér. V roce 1988 se stal zástupcem ředitele v neratovickém učilišti. Po revoluci učil v letech 1994-2002 na nově vzniklém neratovickém gymnáziu. Poté byl zvolen neratovickým místostarostou. V roce 2008 odešel do důchodu. Žije v Neratovicích.