Začalo mě unavovat, jak si umělec musí hýčkat své ego
Stáhnout obrázek
Pavel Novák se narodil v Pardubicích 19. listopadu 1962. Jeho dědovi z otcovy strany sebrali komunisté v roce 1950 statek, otec Bedřich byl kvůli „kulackému“ původu vyhozen z gymnázia a poslán do pracovního tábora. Maminka Lýdie pocházela z evangelické rodiny Procházků, její matka, Pavlova babička Emilka, vyrůstala v rodině volyňských Čechů v Mykolajivské oblasti na jižní Ukrajině. Počátkem 30. let, když bylo ukrajinským rolníkům zabavováno osivo, jí tam zastřelili rodiče. Zřejmě díky Masarykově pomoci volyňským Čechům se pak jako dvanáctiletá dostala do Československa, kde ji adoptovala rodina Chybových. Její vnuk Pavel Novák vystudoval pardubické gymnázium a poté v roce 1982 přišel do Prahy. Vystřídal různá zaměstnání: živil se jako topič v disidentských kotelnách nebo jako pošťák. V roce 1984 byl napotřetí přijat na Akademii výtvarných umění. Kromě výtvarné tvorby se věnoval také muzice a na škole organizoval mikulášské a tzv. fialkové slavnosti. Podílel se na akci Parník, kdy na lodi na Vltavě zahrály nepovolené kapely. Po revoluci vyučoval figurální malbu na SUPŠ na Žižkově a kurátorsky pracoval v galerii U Řečických. V polovině 90. let ho pohltilo restaurování, obnovoval třeba barokní fresku v kostele Nejsvětější Trojice v Bohuslavicích u Hlučína či Betlémskou kapli na Žižkově. Působil v rodinné kapele Žižkovský dezert a také ve staršovstvu žižkovského evangelického sboru. Věnoval se též knižním ilustracím. Žije v Praze.
