Každému bych přála, aby měl možnost odejít a zase se vrátit
Martina Paříková se narodila 28. července 1965 v Praze. Její otec Milan Dragon pracoval jako stavbyvedoucí, matka Eva, nyní Karlíková, byla inspektorkou denního vysílání Československé televize. Rodina nebyla za druhé světové války ani za komunismu nijak perzekvována a postoj k politickému režimu v ní nebyl nijak tematizován. V době Martinina dospívání se rodiče rozvedli a od 17 let bydlela i se starší sestrou Ilonou u otce. Vystudovala střední ekonomickou školu a nástavbu zaměřenou na informační technologie. V 80. letech krátce pracovala ve firmě Elektromontáže, jako pozemní zaměstnankyně Československých aerolinií a jako vedoucí autoprovozu Ústředního výboru Československého svazu žen. Zde se stala obětí znásilnění a dlouhodobého sexuálního nátlaku ze strany svého nadřízeného. Neviděla žádnou možnost obrany, pouze odchod do pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství. Její nadřízený ji ale obtěžoval dál, a tak se i s manželem rozhodli odejít do emigrace. Přes hranice se dostali v březnu 1989 s lyžařským zájezdem do Rakouska. Po několika dnech v uprchlickém táboře u Traiskirchenu byli umístěni v utečeneckém penzionu v Bad Tatzmannsdorf. Zde se narodil jejich starší syn Patrik a tady je také v listopadu 1989 zastihla zpráva o pádu komunistického režimu. Přesto se rozhodli pokračovat do emigrace a v prosinci 1989 odjeli do Kanady. Zde žili do roku 1995, narodil se tu jejich druhý syn. Martina Paříková pracovala v Kanadě jako fakturantka. Po návratu do Čech pracovala ve firmě svého otce, ve farmaceutické společnosti a poté v agentuře CzechTrade. Doplnila si vysokoškolské vzdělání, vystudovala bakalářský stupeň na University of New York in Prague a magisterský diplom získala na Anglo-americké vysoké škole v Praze. V rámci CzechTrade působila jako ředitelka zahraniční kanceláře v Rumunsku a v Bulharsku.