Jan Pfeiffer

„Nakonec on to byl vysokej představitel církve, který měl ty farářský některý vlastnosti, takže kdyby tomu člověk úplně podlehl, tak to nebylo dobrý. Já jsem ho vždycky bral s velikou rezervou. Já jsem mu za nesmírně mnoho vděčen, informací a tady ta sebevýchova, kterou oni v tý církvi uměli, ale ne proto, že teď budeme věřit nějakýmu tomu pánovi s fousama v košili, kterej tady je nahoře. Tak to bylo jako prostě dědictví toho kláštera, který on v sobě měl a nemohl se ho úplně zbavit.“

„Ono to nebylo takový, že by člověka mlátili. Oni řekli a nedostal člověk pít, jíst, kafe, nemohl na záchod. A vždycky tam říkali: ,Tak už jste to podepsal?‘ Tak já jsem chtěl na záchod. ,Tak to podepište a půjdete na záchod.‘ Jako takovým ponižujícím, dobráckým způsobem, tak by se dalo říct, jednali. A v té době. To bylo zrovna v době, kdy byl ten proces s tím Slánským. Na ulicích byla stopa taková ponurá.“