Když nás začali obsazovat, vzal jsem foťák a šel ven
Karel Pokorný se narodil 30. prosince roku 1933 v Jičíně. Stejně jako jeho dědeček Václav Drahoňovský, který za války zemřel v nacistickém vězení, stal se i Karel Pokorný aktivním sokolem. V létě roku 1948 se účastnil XI. všesokolského sletu v Praze. Po únoru 1948 byl Karel Pokorný kvůli otcovu nesouhlasu s novým režimem vyhozen z gymnázia. V roce 1953 nastoupil službu na státní hranici. Po návratu z vojny začal pracovat ve tkalcovně v Nové Pace bez naděje na kariérní postup. V této době se také začal věnovat sportovním reportážím. Bezprostředně po vstupu okupačních armád do Československa v srpnu roku 1968 nechtěl nečinně přihlížet a rozhodl se dění dokumentovat. Navštěvoval okolní města i Prahu. Na kameru tak natočil například pohřeb dvou obětí střelby polského vojáka – Zdeňky Klimešové a Jaroslava Veselého, s fotoaparátem se také snažil navštívit hrob Jana Palacha. Z těchto svých záběrů v pozdější době utvořil několik oceňovaných amatérských dokumentárních filmů. V dětství propadl skautingu a tomuto hnutí je věrný dodnes.