Skauting byl pro Vladimíra Popelku po válce víc než víra v Boha
Hudební skladatel a dirigent Vladimír Popelka se narodil 22. ledna 1932 v Pardubicích. Od raného dětství začal projevovat talent pro muziku. Hudební začátky prožil ve východočeských souborech a orchestrech Jana Syrového. Po maturitě zvolil studium VŠCHT v Pardubicích. Věnoval se intenzivně zároveň muzice. V dechovce Viktora Matěny v Pardubičkách si vyzkoušel první aranžérské schopnosti. V poválečných letech výrazně naplnil život pamětníka kromě hudby i skauting. V roce 1949 se stal součástí pardubického Melody Clubu Oskara Kmoníčka. Od roku 1952 procházel pamětník klarinetovou praxí v Krajském symfonickém orchestru a dalších východočeských tělesech. Od roku 1956 studoval soukromě skladbu u profesora pražské konzervatoře Zdeňka Hůly. Ve stejném roce se Vladimír Popelka oženil se Zdenkou Hasmanovou na Staroměstské radnici v Praze. O třináct let později se manželům narodila dcera Radka. V roce 1960 přebral pamětník po Oskaru Kmoníčkovi vedení orchestru a začalo aktivní nahrávání v Československém rozhlase v Hradci Králové. Po seznámení s kapelníkem Mirko Foretem se v roce 1962 přesunul do Brna. Stal se tam hudebním redaktorem Československého rozhlasu. Ve Foretově kapele byl jeho kolegou tehdy začínající Felix Slováček. V roce 1968 Vladimíra Popelku přivedl kamarád Bohuslav Ondráček do skupiny Golden Kids, v Praze pak pamětník působil i jako hudební režisér Supraphonu, byl dlouholetým dirigentem TOČRu (Taneční orchestr Československého rozhlasu), po smrti Josefa Vobruby se v roce 1982 stal hlavním dirigentem tohoto tanečního rozhlasového orchestru. V dalších letech aktivně spolupracoval jako aranžér a skladatel s předními interprety v oblasti jazzu, swingu a pop music. V roce 2019 vydal vlastní biografii Můj život s hudbou. V době natáčení v roce 2022 žil v Pardubicích a částečně i v Praze.