P. Jozef Regec

„Jeden kamarád, s kterým jsem chodil do školy, tak on měl bráchu staršího a ten byl v tom povstání jako velitel, Smrek, a on nás tam stáhnul, do toho povstání. Jak Němci tlačili na Kežmarok a na Polsko, ale oni ti partyzáni se zmohli a dotlačili je až na Poprad do vrchu a až na Žilinu, ale tam přišla německá posila a rozprášili nás, tak jsme jedině museli to všechno nechat a utéct do hor do lesů nad Banskou Bystricu, takzvané Staré hory. Tam se udělalo takové velké tábořiště v horách. My jsme chodili jako mladí šikovní mosty podminovat a tak, ovšem ne sami, ale se staršími, kteří to uměli, jsme pomáhali. Ale byl zrádce mezi námi, prozradil ten náš úkryt.“

„Tak jsme se odstěhovali do Osvětimi na práci. Baráky jsme tam stavěli, po dvou měsících tam přistěhovali Židy. A nás převezli do Dachau. Já jsem byl brán jako automechanik, tak jsem tam opravoval dveře, co se dalo, jako mladý kluk.“