Mistryni světa vyhrožovali: „Když nepůjdeš do SSM, skončíš v reprezentaci“
Bohumila Řešátková, za svobodna Řimnáčová, se narodila 9. září 1947 v Praze. Měla o tři roky mladší sestru Jarušku, otec Bohumil je obě vedl ke sportu. Se sportovní gymnastikou začala Bohumila Řešátková v 11 letech, zpočátku ji trénovali olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa Eva Bosáková a Vladimír Prorok. Od roku 1964 přešla k trenérce Slávce Matlochové. Na olympijské hry 1964 v Tokiu odcestovala jako náhradnice. Na mistrovství světa 1966 v Dortmundu vybojovala s československým družstvem zlaté medaile. Souběžně s vrcholovou gymnastikou studovala dálkově a posléze večerně Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dokončila ji po osmi letech. Na předolympijských závodech v Mexiku 1967 byla druhá na bradlech a první s družstvem. Během přípravy na olympiádu 1968 v Mexiku je zastihla v Šumperku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. V Mexiku získala v družstvech stříbrnou medaili, na bradlech skončila čtvrtá a v prostných pátá. Na olympiádě zažila obrovskou podporu světové veřejnosti okupovanému Československu. Na mistrovství světa 1970 v jugoslávské Lublani vybojovala s družstvem třetí místo. Na olympiádu 1972 v Mnichově odcestovala jako náhradnice. Pak ukončila kariéru, na jejím konci ji provázely potíže se zády, s psychikou i s váhou. Vdala se za Jana Řešátka, měl šestiletého syna a společně vychovali ještě další tři své děti. Na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy získala po tříletém studiu trenérskou první třídu pro sportovní gymnastiku. Věnovala se jazz gymnastice, tanci a v Česku zakládala sportovní aerobik. Pracovala v něm jako svazová ředitelka a manažerka. Zasloužila se o vznik Sportovně kulturního centra v Ondřejově. V roce 2022 žila v Ondřejově.