Svěřit to Pánu Bohu, on je mocnější než my všichni
Ludmila Šimíčková se narodila 5. května 1943 ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kam byla její rodina po mnichovské dohodě přesunuta z obce Vražné. Vyrůstala v katolické víře, spolu se třemi sourozenci. Otec i matka byli v invalidním důchodu, otec zároveň pracoval na poště. Díky informacím, které se tam k němu dostaly, pomáhal během druhé světové války zachránit sousedy před deportací do koncentračních táborů. V 50. letech chtěli rodinu vystěhovat a otce zbavit úřadu, naštěstí se jich zastal soused a ani k jednomu nedošlo. Ludmila Šimíčková však kvůli své víře nemohla po maturitě studovat, nastoupila tedy rovnou do práce do elektrozávodu Romo Fulnek. Po třech letech praxe vystudovala dálkově ekonomickou školu v Ostravě. V roce 1969 začala spolupracovat s knězem Antonínem Huvarem, bývalým politickým vězněm, na opravování církevních staveb na Moravě. V blízkém kontaktu a spolupráci zůstali i po roce 1975, kdy byl knězi Huvarovi odebrán souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Mezi lety 1975 až 1991 pracovala v domově důchodců a mezitím dálkově vystudovala zdravotní školu v Ostravě. Poté nastoupila jako vychovatelka na Církevní školu sv. Anežky České v Odrách, kde později začala i vyučovat. V roce 2024 žila ve Vražném.