„Oni, když ze mě nemohli nic vytlouct, tak mi řekli, že pan Hanzlík, který se mnou spolupracoval, řekl, že mi dával letáky – jak dlouho, všechno a takové věci. Že mi dal i zbraň. Prostě lhali. A já jsem pořád odmítal, tak nakonec mi přinesli jeho protokol, který sepsali s ním. To byl falešný protokol, kde bylo napsáno, že mi předal zbraň, že mi soustavně předával letáky: ‚Tady to máte černý na bílým. On vás udal. Tak jak to chcete zapírat?‘ Povídal jsem: ‚Je mi líto, ale tohle není pravda.‘ Odmítl jsem to, to mě stálo strašný výprask. Postavil mě ke zdi, abych si to přitom rozmyslel. A já jsem do té zdi koukal, oni za mnou chodili, mluvili tam německy. A za chvilku na mě zařval: ‚Tak co?‘ A já jsem se, jak na mě zařval, otočil od té zdi. A to byla velká chyba, poněvadž jsem se neměl ani hýbat. A praštil mě hlavou do té zdi a způsobil mi, že mi rozbil nos, tekla krev. Měl jsem pocit, že mám zlomený nos, ale naštěstí to dopadlo dobře. Těch ran s tím bičíkem, o tom ani nebudu mluvit, to každý prodělal, kdo byl mezi těmi lotry. A tahání za uši, za vlasy, kopání, to bylo normální. Bylo spousta takových, kteří tyto výslechy třeba nepřežili. Já jsem byl ještě mladý, tak já jsem leccos mohl. To teda do smrti nezapomenu. Tak jsem ještě měl takovou epizodu, ale to nebude uvádět. Snad mi pomohla částečně. …otec byl hajným. A byl přeložen do Jaronína na hájovnu, kde byl německý hajný, který šel do důchodu. A než šel do toho důchodu, tak měl tři syny a – on byl teda Čech, ale manželka byla Němka – ten jeden z těch jeho synů právě pracoval na tom gestapu v Budějovicích. V tom týrání, jak mě tam vyslýchali, tak se nadevřely dveře a já jsem ho v těch dveřích uviděl. A on mě určitě poznal, zavřel rychle a to týrání zastavil, poněvadž on byl představitelem toho gestapa. A tím pravděpodobně ukončil to další týrání. Mně pak podstrčili protokol, který jsem podepsal, kde jsem měl přiznán pouze jeden leták. Odtud jsme odjeli ta skupina k místům, které bych nikomu nepřál, k místům, kde se čekalo na další postup situace, která byla horší než v některých koncentračních táborech. Velice tvrdý poměry.“
