KGB mě vezla černou Volhou na letiště
Jan Šolta se narodil 5. června 1946 rodičům Miladě a Františkovi. V Teplicích nad Metují zažíval po válce a odsunu Němců divoké klukovské hry. Jako desetiletého ho vyslýchala Státní bezpečnost (StB), protože vhodil doutnák do domu předsedy národního výboru. Do potíží s policií se dostal i na jedenáctiletce, když se spolužáky zahodili přelomený prvomájový transparent. Po maturitě v roce 1963 zahájil studium na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze povinnou půlroční brigádou na stavbě mládeže u Mostu. Během studia se potkával s Janem Palachem. Po promoci v roce 1968 obdržel povolávací rozkaz k povinné vojenské službě. Vpád armád Varšavské smlouvy do Československa ho zastihl na vojenském letišti v Čáslavi. Jeho bratr Petr emigroval hned 21. srpna do Vídně, později odešel do Izraele a Kanady. V březnu 1969 Jan Šolta se dvěma kamarády rozdupal květinovou výzdobu okolo pomníku sv. Václava v Praze, tzv. Štrougalovy sady. Po návratu z vojny pracoval na VŠE, dokud u něj roku 1972 StB neobjevila zakázané tiskoviny Svědectví a Listy. Následoval vyhazov ze školy, zaměstnali ho pak v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd (ČSAV) a následně ve Filosofickém ústavu. Zajímala se o něj StB a nabízela mu spolupráci, což odmítl, nebyl nikdy ani členem strany. Znal některé disidenty, Chartu 77 však nepodepsal. Roku 1980 jako průvodce Čedoku doprovázel slovenskou delegaci na olympijských hrách (OH) v Moskvě, KGB ho po udání vyhostila se zákazem vstupu do SSSR. Z ČSAV ho vyhodili, pracoval jako brigádník v cestovní kanceláři, než našel uplatnění v různých kulturních výzkumných ústavech. Naposledy působil v Ústavu pro informační systémy v kultuře, odkud musel odejít na jaře 1990. V listopadu 1989 se účastnil průvodu studentů z Albertova a zažil zásah na Národní třídě. Po sametové revoluci se až do důchodu věnoval pedagogické kariéře na VŠE a jiných školách. V roce 2018 byl jedním z účastníků incidentu při oslavě druhého zvolení Miloše Zemana prezidentem ČR. V roce 2024 žil v Praze.