První transport do ghetta Terezín

Bývalé pevnostní město Terezín bylo během roku 1941 přetvořeno v ghetto, kam měli být v rámci tzv. konečného řešení židovské otázky soustředěni Židé z Protektorátu Čechy a Morava, vedle toho sem byli deportováni i Židé z dalších zemí (Německo, Rakousko, Holandsko, Dánsko, později též Slovensko a Maďarsko). V naprosto nedůstojných podmínkách se na omezeném prostoru tísnily desetitisíce vězňů. Primární funkcí ghetta bylo shromáždit Židy a transportovat je dál, nejednalo se o vyhlazovací tábor - tuto funkci plnily koncentrační tábory na východě, kam bylo z Terezína v průběhu let 1942-1944 deportováno v 63 transportech na 87 tisíc Židů, z nichž „konečné řešení“ přežilo pouze cca 3000 osob. Podobně jako v jiných ghettech byla v Terezíně vytvořena tzv. židovská samospráva, která měla ovšem pouze minimální možnost ulehčit život vězněným. Terezín byl nacisty v průběhu války několikrát propagandisticky zneužit coby alibi zakrývající genocidu Židů ve vyhlazovacích koncentračních táborech. Celkově terezínským ghettem prošlo asi 155 tisíc lidí, z nich druhou světovou válku nepřežilo 118 tisíc osob.