RNDr. Jan Tomsa

* 1961

  • „Ve škole ne, později, když jsem pracoval na Astronomickém ústavu v Ondřejově a žádal jsem aspiranturu, vzal si mě pan kádrovák na kobereček. Ptal se mě, jak to je, jestli jsem si vědom toho, že církevní politika státu je nějaká a tak dále a já že chci být a tak dále. Trapný rozhovor. Ale to bylo vše.“

  • „Ráno jsem vstal, když jsem se probudil, šel jsem po schodech dolů z horního patra naší vily do přízemí. Viděl jsem, že maminka leží na podlaze, svíjí se ve strašných křečích a vydává šílené zvuky. Šel jsem k ní, myslel jsem si nejdřív, že se něco děje, nějaká nemoc. Pak se mi zdálo, že se směje. Pak mi řekla, že pláče. Když se trochu uklidnila, tak mi vysvětlila, že jsme obsazeni cizím vojskem. Já jsem se strašně lekl a měl jsem na jazyku otázku, jestli to znamená, že je válka, ani jsem se ji neodvážil vyslovit. Takhle jsem svoji maminku neviděl nikdy předtím a nikdy potom, to ve mně zůstalo.“

  • „Co mi táta vyprávěl, tak přijela Bezpečnost: ,Pane faráři, potřebujeme jen nějaké svědectví, jel byste s námi? Za chvíli vás vrátíme.' Posadili ho do auta a odjeli. SNB tehdy sídlila na radnici. Tam už seděl vyšetřovatel Státní bezpečnosti, představil se mu. A už začaly otázky. Já samozřejmě nevím jaké, ale asi takové ťuk sem, ťuk tam. Takové, aby asi hned nebylo jasné, kvůli čemu tam je. Už si ho tam nechali a šel přímo do vyšetřovací vazby. Vyšetřování, vyšetřování, dlouho vůbec nebylo jasné, co bude předmětem žaloby. Nakonec z toho bylo podvracení republiky, že měl údajně kázat proti státu. Byla to samozřejmě úplně nesmyslná záležitost, nic takového se nikdy nestalo. U soudu, to je taková perlička, předložili jako důkaz – v uvozovkách – jakési kázání, které ovšem bylo prokazatelně katolické, tak ho nikdy kázat nemohl. Když na to poukázal, mávl soudce rukou, že ho to nezajímá a poslal ho na čtyři roky do vězení.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Velké Poříčí, 17.07.2023

    (audio)
    délka: 57:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Děsivý obraz srpnové okupace. Maminka se svíjela v křečích na podlaze

Promoce, 1985
Promoce, 1985
zdroj: Archiv pamětníka

Jan Tomsa se narodil 17. října 1961 v Jaroměři. Tatínek Josef Tomsa a maminka Jarmila Tomsová působili jako kazatelé Československé církve husitské. V roce 1961 tatínka odsoudili za podvracení republiky, strávil necelý rok ve vězení ve Valdicích, propustili ho na amnestii v roce 1962. Jan Tomsa viděl 21. srpna 1968, jak jeho maminka zoufale pláče nad vstupem vojsk do Československa, a tento moment z okupace v něm navždy zůstal. Vychodil základní školu v Jaroměři, v roce 1976 se dostal na gymnázium. Roku 1980 ho přijali na obor astronomie na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, promoval v roce 1985, doktorskou promoci měl o rok později. Povinnou vojenskou službu strávil ve Strašicích a potom pracoval v Astronomickém institutu na hvězdárně v Ondřejově. V listopadu 1989 se účastnil demonstrací v Praze a v Jaroměři. Vyučoval matematiku a fyziku na pražských středních školách a na Karlově univerzitě. V roce 2014 zahájil boj proti soše rudoarmějce v Jaroměři a posprejoval ji. V roce 2023 žil s manželkou v Praze a pravidelně jezdil do Jaroměře.