Oksana musela odjet, protože nechtěla pracovat pro ruské okupanty
Stáhnout obrázek
Oksana Valenková se narodila 30. června 1980 v Melitopolu. Matka i otec pracovali v továrně na výrobu automobilových dílů, Oksana i se sestrou žily u prarodičů. Oksana vystudovala ekonomický institut, z prvního manželství má dceru Marii, nyní s druhým mužem dva syny. Žili ve vesnici Novoje u Melitopolu, Oksana pracovala jako účetní a současně si přivydělávala pěstováním květin a zeleniny. Její muž Denys pracoval na stavbě. Vzali k sobě postaršího „strýce“ Sašu, kterého spekulanti připravili o bydlení, žil u nich a pomáhal s různými pracemi. Už během anexe Krymu v únoru 2014 měla Oksana Valenková strach, že se Rusové nezastaví. To se sice tenkrát nevyplnilo, ale Oksana zůstala obezřetná, například učila své syny, jak se chovat při ostřelování nebo při náletu. Ruská armáda obsadila jejich vesnici už první den války, 24. února 2022. Třetí den povolili Rusové evakuaci, a tak rodina odjela na hranici s Krymem do Novoaleksejevky. Uprchlíkům pomohli místní lidé s jídlem a ubytováním, za dva týdny, když se situace trochu uklidnila, se vrátili. Na okupovaná území se vracel život a současně začaly fungovat nové proruské úřady. Oksana odmítla nabídku pracovat jako účetní na univerzitě, považovala to za kolaboraci. Museli ale řešit otázku, jak se uživit, protože práci neměl ani její muž. Prodávali květiny i domácí uzeniny a přitom sledovali, jak Rusové zavádějí na okupovaných územích své vlastní pořádky. Nastolili represivní režim, kdy za asistence armády chystali referendum za připojení k Ruské federaci a připravovali i obnovení školní docházky podle vlastních osnov předepsaných Moskvou. Oksana nakonec přesvědčila svého muže, že musí odjet. Předtím se ale pečlivě připravili na takzvanou „filtraci“, kterou musí projít každý, kdo okupovaná území opouští. Znamenalo to například vymazat všechny potenciálně podezřelé diskuze či kontakty, stejně jako „nesprávná slova“ kritizující ruskou armádu či režim. 2. srpna 2022 opustila celá rodina i se strýčkem Sašou svůj dům ve vesnici Novoje. Na hranici Krymu úspěšně prošli filtračním stanovištěm a přes Rusko se autobusem dostali do Lotyšska, Litvy, Polska a nakonec i Česka. V roce 2022 žili v Chrudimi a počítali s tím, že to bude dlouhý pobyt.
