Poláci za řekou Olší hrozili pěstmi
Františka Veselá se narodila jako Františka Turková 8. srpna 1927 v Kralicích na Hané. Několik měsíců nato se její rodina přestěhovala do Českého Těšína, kde měl její otec, strojník Robert Turek, nastoupit jako vedoucí dílny Státních lesů a statků. Rodina žila přímo v areálu statku a Františka tak vyrůstala uprostřed každodenního ruchu zemědělského hospodářství. V národnostně smíšeném regionu postupně narůstalo napětí mezi Čechy a Poláky, které po mnichovské dohodě na konci září 1938 vyvrcholilo polským záborem Těšínska. Poté museli Turkovi, stejně jako ostatní Češi, region opustit. Přesídlili do Frýdku a Františka začala studovat na gymnáziu v Místku, které nacisté roku 1941 uzavřeli pod záminkou údajných protiněmeckých aktivit studentů. Nikdo ze studentů nesměl studovat na žádné protektorátní střední škole. Na jaře 1942 se Turkovi přestěhovali do Prahy, kde otec dostal práci technického správce budovy Ministerstva zemědělství. Rodina v této budově také bydlela ve služebním bytě. Otec sehnal Františce místo alespoň na rodinné škole, kde pokračovala ve studiu do začátku roku 1945, kdy byla totálně nasazena v továrně v Hloubětíně. Bombardování a dny Pražského povstání přečkali Turkovi v podzemním úkrytu na ministerstvu. Po válce Františka pracovala nejprve v krejčovském salonu a potom jako administrativní pracovnice na Ministerstvu zemědělství, kde zůstala až do odchodu do důchodu. Provdala se za elektrikáře Karla Veselého a vychovali spolu dvě dcery.