I po dvaceti letech jsem ji nepřestávala hledat
Hana Vondrášková rozená Kontová přišla na svět 24. července 1937 v Holušicích u Kozárovic na Příbramsku, měla ještě o čtyři roky mladšího bratra. Otec Josef Konta pracoval jako kameník v žulových lomech v Kozárovicích, matka Marie před válkou hlídala v Praze bohaté židovské rodině děti, později byla v domácnosti. Rodina od dubna 1944 pomáhala čtyřem parašutistům z výsadku Chalk s ukrýváním a zásobováním. O měsíc později byla skupina prozrazena. V květnu 1944 zatklo gestapo Hanina otce Josefa Kontu, odvezli ho do Terezína a později do Mauthausenu. Haně s bratrem se při zátahu podařilo utéct k prarodičům, maminku pustili. Gestapo ji zatklo až v srpnu 1944. Odvezli ji do Terezína, kde se krátce setkala s manželem, pak ji přesunuli do Ravensbrücku. Hana vyrůstala u tetičky v Praze, bratr pobýval taktéž v Praze, ale u jiných příbuzných. Konec války trávila Hana u prarodičů v Holušicích a vzpomíná na osvobozování Rudou armádou v květnu 1945. Po válce se z koncentračního tábora vrátil pouze otec, několik let pak pobýval v různých nemocnicích a sanatoriích s tuberkulózou a tuberkulózou kostí. Až v roce 1968 se Hana při setkání rodinných příslušníků v Ravensbrücku dozvěděla, co se stalo s maminkou. Hana Vondrášková vystudovala pedagogické gymnázium, učila pak na základní škole v Chrašticích a až do roku 2002 na 5. základní škole v Příbrami. V roce 1959 se vdala a má dvě děti. Vzpomíná na příjezd okupačních vojsk v srpnu 1968 a na sametovou revoluci v listopadu 1989. Žije v Příbrami.