Rodiče pro nás chtěli všechno, co jim bylo odepřeno
Ivonne Weinerová se narodila 12. dubna roku 1954 v hlavním městě Ekvádoru Quitu. Sem její rodiče Hana a Max Weinerovi přicestovali v září roku 1948 s několikaměsíčním synem Michalem. Jejich největším přáním bylo dopřát svým dětem vše, co sami mít nemohli, hlavně vzdělání. O tom, co prožili během druhé světové války, nikdy nemluvili. Bylo to příliš bolestné. Ivonne Weinerová navštěvovala nejprve dvanáct let takzvanou americkou školu, kde výuka probíhala v angličtině i španělštině. Pokračovala ve studiu se zaměřením na administrativu. Aby se zdokonalila ve francouzštině a němčině, poslali ji rodiče na pobyt do Švýcarska. Po studiích začala pracovat v letecké společnosti v Ekvádoru, táhlo ji to ale za bratrem do USA, kam se později přestěhovali i její rodiče a dožili zde. Maminka Ivonne Weinerové teprve na sklonku života vyprávěla o svém věznění v Terezíně, Osvětimi a pracovním táboře Christianstadt, odkud z pochodu smrti za velmi dramatických událostí uprchla. Ivonne Weinerová se o svou maminku starala až do konce jejích dnů, její jméno nechala symbolicky vyrýt na náhrobek na plzeňském židovském hřbitově.