To, co se stalo mně, postihlo další tisíce lidí
Oldřich Zadražil se narodil 23. listopadu 1944 v Telči jako syn Jakuba a Anny Zadražilových. Jeho otec byl coby člen katolicko – tělovýchovné organizace Orel již počátkem druhé světové války zatčen a tři a půl roku vězněn za letákovou činnost v německém Waldheimu. Jakub Zadražil navázal po válce na svoji orelskou činnost a během roku 1947 vedl dožínkový průvod, jehož součástí byl také alegorický vůz, který se vysmíval tehdejší komunistické straně. Kvůli tomu nesměl Oldřich nastoupit na gymnázium – od ředitele školy, který se navíc s tatínkem znal již od dětství, dostal nedoporučující kádrový posudek. Nastoupil tedy na dva roky jako učeň – nástrojář a po získání výučního listu v roce 1960 začal pracovat v telčském Motorpalu. Během pěti let složil dálkově maturitu a také absolvoval dvouletou vojenskou službu, kterou v roce 1965 opustil v hodnosti svobodníka. Oldřich Zadražil během normalizace postoupil z dílny do kanceláře na pozici technologa, kde se setkal a navázal životní přátelství s Milošem Vystrčilem – posledním majitelem továrny, kterou komunisté znárodnili v roce 1948. Během sametové revoluce se Oldřich Zadražil angažoval jako redaktor Telčských listů, jež měly v době revolučního dění informativní charakter. V roce 1990 byl Oldřich Zadražil jako nezávislý kandidát zvolen do zastupitelstva města, kde vykonával práci radního a později i tajemníka až do svého odchodu do důchodu v roce 2005. Také až do roku 2004 zastával post městského kronikáře. V době natáčení rozhovoru žil Oldřich Zadražil s manželkou Marií v Telči.