Celý život jsem se dívala na maminčino tetování z Osvětimi
Stáhnout obrázek
Jana Živná, roz. Juppová, se narodila 18. června 1946 v Lounech jako jedno z prvních dětí v Československu narozené ženě, která se navrátila z vyhlazovacího tábora. Její matka, Gertruda Juppová, roz. Brillová, byla zatčena v roce 1941 na základě udání členů organizace Vlajka, kteří ohlásili, že údajně nedodržovala protižidovské zákony. V Osvětimi Gertruda Juppová pracovala v kanceláři jako účetní, jelikož uměla výborně německy – díky tomu se jí podařilo přežít. Na konci války přežila také pochod smrti, osvobození se dočkala poblíž německých Drážďan. Otec Jany Živné, Ladislav Juppa, nebyl židovského původu, čekal na návrat Gertrudy v Lounech, kde vlastnil krejčovský podnik. Gertruda Juppová se v Osvětimi seznámila s jednou z vězeňkyň německého původu, která byla z Osvětimi propuštěna, a zůstaly blízkými přítelkyněmi po celý život. Z vyhlazovacího tábora se vrátila s podlomeným zdravím. Krátce poté, co se jí narodila malá Jana, otěhotněla znovu a měla syna Ladislava. Jana Živná prožila dětství a mládí v Lounech, vystudovala zdravotní školu a později pracovala v lounské nemocnici. Velkou část její rodiny nacisté zavraždili ve vyhlazovacích táborech, přeživší strýci emigrovali do zahraničí. Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 prožívala pamětnice s matkou velmi silně, protože Gertruda Juppová se bála možného zatýkání a perzekuce během okupace. Jana Živná se později odstěhovala do Prahy za svým manželem, ale v 80. letech se vrátila do Loun pomáhat své tehdy už těžce nemocné matce, která po náhlé smrti svého muže zůstala sama. Gertruda Juppová zemřela v roce 1983. Jana Živná zůstala v Lounech s manželem a synem. V roce 1989 přivítala sametovou revoluci a účastnila se protirežimních demonstrací v Lounech, kde žila i roku 2023, kdy s ní vznikla nahrávka pro Paměť národa.
