Tatínka přivedlo gestapo, pohladil nás a už jsme ho nikdy neviděli
Hana Bedrníková se narodila 16. května 1937 v Praze a první rok a půl svého života prožila s rodiči Jaroslavem a Pavlou Vokatými a starším bratrem Vladimírem v Trutnově, kde otec pracoval na poštovním úřadě. V roce 1938 otec byl mobilizován a maminka musela po záboru Sudet s dětmi narychlo opustit Trutnov. Sokolští přátelé jim sehnali ubytování v Červeném Kostelci u tamního řezníka. Otec Jaroslav Vokatý dál pracoval na poště. Byl aktivní v odbojové organizaci S21B, která se podílela na úkrytu parašutistů ze Silver A. Gestapo ale skupinu během heydrichiády odhalilo a po sérii zatýkání si 1. července 1942 přišlo i pro Jaroslava Vokatého. Týden po ukončení stanného práva, 9. července 1942, ho spolu s dalšími kolegy z odboje popravili na Zámečku v Pardubicích. Rodina zůstala bez prostředků, ale až do konce války je podporovali lidé ze sokolské organizace. Maminka se po válce znovu vdala za Jindřicha Marka, za druhé světové války člena západní armády, který byl pro svoji minulost perzekuován a plně rehabilitován až po roce 1989. Hana vystudovala trutnovské gymnázium, ale na vysokou školu se nedostala. Aktivně sportovala, přičemž vynikala především v míčových hrách. V roce 1958 se vdala a s manželem se v roce 1964 odstěhovala do Hradce Králové, kde pracovala na meziměstské telefonní ústředně. V roce 1968 se rozvedla a z druhého vztahu se jí narodily dvě děti. Po mateřské dovolené nastoupila jako vedoucí do telegrafní ústředny. Do penze odešla v roce 1991. V roce 2022 žila v Hradci Králové.