Žít v komunistické zemi znamenalo žít ve lži
Brian M. Bennett se narodil v Anglii v roce 1948. Na gymnáziu se učil rusky a v ruštině pokračoval i na vysoké škole. Jako druhý jazyk si vybral češtinu, kterou se brzy i domluvil. Svoje studia ukončoval v roce 1968 ve Vídni zrovna v době, kdy přišla okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Po ukončení studií vstoupil do zahraniční služby a v roce 1973 bylo rozhodnuto o jeho umístění do Prahy. „Když jsem jel do Prahy, byl jsem tak nějak naivní, myslel jsem si, že komunismus je přijatelná forma politiky. Bylo velmi zajímavé vidět komunismus na vlastní oči a uvědomit si realitu toho systému,“ říká. Jeho úkolem bylo především monitorovat situaci v zemi, sledovat média a scházet se s lidmi od novin. S lidmi z disentu v kontaktu nebyl, ale zároveň většinu společnosti označuje za „tiché disidenty“. Jako diplomat neměl otevřenější konflikt s bezpečnostními složkami země, například jeho telefonáty ale byly přirozeně odposlouchávány. I proto, že se díky svým jazykovým schopnostem s občany Československa dobře domluvil, udělal si obrázek o naší společnosti. Podle svých slov měl dojem, že Češi i Slováci vnímají komunismus jako něco cizího, importovaného ze Sovětského svazu. Cítil, že společnost si je vědoma, že její místo je v rodině západních národů. Prahu Brian Bennett opustil v roce 1976. Potom sloužil v Helsinkách a na Barbadosu. V 80. letech se podílel na rozhovorech ve Vídni mezi NATO a Varšavskou smlouvou o odzbrojení. Ty byly neúspěšné: „Odjížděl jsem z Vídně přesvědčen, že Evropa bude rozdělená navždy. A jen o rok později se východní blok začal rozpadat,“ říká. Po revoluci dělal analýzu ekonomické transformace východoevropských zemí a naposledy sloužil jako velvyslanec v Bělorusku.