Mířili na mne samopalem. Přikryl jsem se duchnou a počítal, že mě zastřelí
Štěpán Böhm se narodil 29. listopadu 1938 v Tasovicích na Znojemsku do částečně německé rodiny Alžbětě a Štěpánovi Böhmovým. Díky německých kořenům rodina nebyla po mnichovské krizi ze sudetských Tasovic vyhnána. Roku 1943 musel otec rukovat k wehrmachtu, padl do sovětského a následně i amerického zajetí a domů se vrátil až po válce. Štěpán pamatuje bombardování Znojemska z roku 1945 i násilí sovětských osvoboditelů. V rámci poválečných odsunů Němců musel Tasovice opustit dědeček i otcovi sourozenci s rodinami. Dědečka Jakuba při odsunu před Štěpánovými zraky zastřelili příslušníci revolučních gard. V roce 1947 se rodina přestěhovala do Karlových Varů, kde Štěpán dokončil základní vzdělání a poté absolvoval automobilní průmyslovou školu v Zábřehu na Moravě. V roce 1962 uspěl v soutěži Zelená Marsu zaměřené na zlepšovací návrhy, tou dobou pracoval v trutnovských Závodech průmyslové automatizace. Za odměnu vycestoval na Kubu, kde však mezitím vypukla karibská krize a třítýdenní cesta se nakonec protáhla na jeden rok – dřív z Kuby z bezpečnostních důvodů odjet nemohl. Štěpán Böhm vystřídal vícero zaměstnání, především na Karlovarsku. Kvůli zdravotním potížím odešel v roce 1972 do invalidního důchodu. Během sametové revoluce se angažoval v Občanském fóru v Karlových Varech. V roce 2002 se přestěhoval do Brna, kde žil i v době natáčení rozhovoru pro Paměť národa (2022).