Petr Brodský

* 1947

  • „Teď jsme se ani ti, co jsme tam byli kooptovaní, jsme se ani moc neznali, nebo – věděli jsme někteří o sobě... Tam byla zase taková krásná příhoda: Před federálem jsem šel, když jsem šel do toho vchodu. No, a tam kameramani. Já jsem si říkal: 'Co se děje?', a on šel asi pět metrů za mnou Dubček. No, tak to bylo… Já jsem si myslel, že to bylo kvůli mně, a to bylo kvůli Dubčekovi.“

  • „Jezdili za námi i právě do Horních Dubenek. A ten jeden studoval nějakou fyziku, nebo dokonce jadernou, a když jsme se bavili o těch odposleších, tak on říkal: ,Hele, něco uděláme.‘ A on měl nějaký přístroj, nevím, vždycky to napojil na ten telefon, zatočil, a byl klid, žádné telefony. A za chvíli, za pár hodin hlásil poštmistr: ,Už přijeli.‘ Tak to zas dali do kupy a zas to jelo. To byly takové hrátky, asi to nebylo moc nejmoudřejší, ale my jsme měli pocit, že jsme hrdinové, no.“

  • „Byly otevřené dveře a před tím kostelem stál tank a celé to kázání tou hlavní takhle dělal. A já jsem měl připravené kázání David a Jonatán o přátelství a v té chvíli já jsem vůbec nerozuměl tomu, proč někteří ti účastníci toho shromáždění plakali. To jsem si nějak vůbec nedovedl srovnat. Sledoval jsem pořád tu hlaveň. A vzpomínám si, že jsme na závěr zpívali hymnu, tak to byl takový můj největší zážitek z těch prvních dnů okupace.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 22.03.2023

    (audio)
    délka: 02:20:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 05.04.2023

    (audio)
    délka: 02:19:44
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 3

    Praha, 26.04.2023

    (audio)
    délka: 02:42:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Podruhé už se poučili a souhlas mi brali jinak

Petr Brodský, 1962
Petr Brodský, 1962
zdroj: archiv pamětníka

Petr Brodský se narodil 6. května 1947 v Karlových Varech, v roce 1950 se s rodinou stěhoval do Jablůnky na Valašsku. V 60. letech se stěhovali do Vsetína, kde se Petr začlenil do českobratrského sboru k faráři Emilu Ženatému. Po střední škole nastoupil v roce 1966 ke studiu na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze. V průběhu studia absolvoval dvouletou vojenskou službu a dostudoval v roce 1973, kdy dostal ke správě sbor v Libštátu. V roce 1975 mu byl odebrán státní souhlas s výkonem činnosti kvůli shromáždění farářů. Po nějaké době mu však souhlas vrátili a v roce 1975 se s rodinou stěhoval do Hrubé Vrbky, kde získal místo faráře. V roce 1977 podepsal u Dany Němcové Chartu 77 a brzy musel změnit působiště do Horních Dubenek, kde se spřátelil s Ivanem Martinem Jirousem – Magorem a jeho ženou a šířil samizdatovou literaturu. V roce 1985 mu byl státní souhlas odebrán znovu. Petr chvíli působil jako topič, a nakonec si našel místo u vlakové pošty, kde pracoval až do roku 1989. Na konci roku 1989 byl kooptován do Federálního shromáždění a v roce 1990 kandidoval za Občanské fórum. Po volbách v roce 1992 se už do Federálního shromáždění nedostal a našel práci na Evangelické teologické fakultě, nejprve jako ředitel semináře a později jako tajemník fakulty. Od roku 2005 byla pro Petra Brodského vytvořena funkce kazatele ve východních zemích a věnoval se sborům v krajanských komunitách. V roce 2023 žil v Praze.