Vysílání rozhlasu po drátě během okupace nemohli zaměřit
Jana Čipáková, rozená Bilavčíková, se narodila v Brně 16. dubna 1941. Vystudovala filozofickou fakultu, dva roky učila ve vesnické škole ve Velkých Němčicích a poté nastoupila jako redaktorka v brněnském rozhlase po drátě. Spolu s kolegou technikem a svým manželem se při okupaci 21. srpna 1968 statečně ujala podzemního vysílání. Ze sklepního studia pod radnicí informovala brněnské obyvatele o dění ve městě nepřetržitě celý týden. Vzhledem k tomu, že šlo o rozhlas po drátě, Rusové jej nemohli zaměřit a vysílání zrušit, a ačkoli se vědělo, odkud rozhlas po drátě vysílá, nikdo je Rusům neudal. Na počátku tzv. normalizace Janu Čipákovou v roce 1970 vedení brněnského Československého rozhlasu vyhodilo z práce, o zaměstnání přišel i její manžel a dcera se nemohla dostat na školu. Pamětnice pracovala jako prodavačka v knihkupectví, v administrativě a nakonec v muzeu. Po revoluci 1989 se vrátila do rozhlasu po drátě, kde zůstala do roku 2002, kdy bylo vysílání po drátě navždy zastaveno. Celý život se mimo jiné věnovala lidovému folkloru, s nímž cestovala po Evropě. Zajímá se o historii Brna a sestavila také medailonky 205 polozapomenutých významných brněnských osobností.