Často jsme o návratu uvažovali. Kolikrát jsme i brečeli
Ilias Cumaropulos se narodil 8. září 1933 v malé obci Velos, ležící patnáct kilometrů jižně od okresního města Kastoria v severním Řecku. Jeho otec padl v řecké občanské válce v řadách partyzánských jednotek Demokratické armády Řecka (DSE). V roce 1948 tehdy patnáctiletého Iliase a jeho sedmiletého bratra Tomase partyzáni s dalšími dětmi převedli přes hranice do Albánie. Později se oba bratři dostali do Československa. Pamětník se v šestnácti letech s dalšími dětmi dobrovolně přihlásil k vojenskému výcviku, kterým prošel v kasárnách v Petržalce. Následně měl být poslán do bojů v Řecku v řadách DSE. Nakonec se ale původní plán změnil a všechny tamní děti poslali do učení. Ilias Cumaropulos se vyučil strojním zámečníkem. Nejprve bydlel v Krnově a od roku 1967 žije v Jeseníku, kde také stál u založení tamní řecké obce a více než deset let byl jejím předsedou. Jeho matka s tříletým bratrem Lazarosem a tříměsíční sestrou Irini z Řecka v roce 1948 neuprchla. Pamětník se s matkou setkal až bezmála po dvaceti letech, když za ním přijela na návštěvu do Československa. Za svými sourozenci se dostal až v roce 1975. V Řecku totiž vládla silně pravicově zaměřená vojenská junta, která neumožňovala návrat svým uprchlým spoluobčanům. Až po jejím sesazení se tak konečně po sedmadvaceti letech podíval do svého rodiště a navštívil své blízké.