Žili jsme Sokolem a národovectvím
Jiří Fabinger se narodil 5. ledna 1930. Tatínek Josef František Fabinger opravoval chladicí zařízení a maminka Jiřina Marie, rozená Slámová, byla pomocnou úřednicí a později se starala o syna a o domácnost. Rodina bydlela v Neklanově ulici na Vyšehradě. Všichni tři působili v Sokole, rodiče v divadelním souboru a pamětník sportoval. Na reálném gymnáziu na Vyšehradě odmaturoval v roce 1950. V oktávě odmítl vstoupit do SSM, což ve spojení sokolství a členství v Národně socialistické mládeži a Americkém institutu v ČSR při YMCA znamenalo v poměrech po komunistickém převratu doživotní zákaz vysokoškolského studia. Pamětník vystřídal několik dělnických zaměstnání. V šedesátých letech působil jako sportovní redaktor v deníku Obrana lidu, Československém rozhlasu a Večerní Praze. S pěti kolegy se jim hned po okupaci 21. srpna 1968 a zabrání kanceláří a tiskárny podařilo zprovoznit náhradní tiskárnu a až do konce měsíce tiskli Večerní Prahu se zprávami a fotografiemi o událostech v ulicích. Při podnikových prověrkách byl vyhozen z práce a dostal doživotní zákaz novinářské činnosti. Začal pracovat jako tenisový trenér a správce kurtů na Pankráci, zvaných Na Slepičárně, dnes Na Topolce. Publikoval v tisku i knižně pod cizími jmény. Po sametové revoluci spoluzaložil týdeník Týden. Stal se šéfredaktorem časopisu Revue tenis a golf a později Stadionu. V současné době stále trénuje a věnuje se spolkové činnosti.