Pronásledovali i mě, bezvýznamnou holku z pohraničí
Jana Gerlichová, rozená jako Johanna Elisabeth Thom, se narodila 23. září 1940 v Krnově do německé rodiny Hermana Thoma a Pavly Wohlové. Má sestru Ulrike. Otec v Krnově provozoval továrnu na ocet, kterou zdědil po svém dědovi. Za války Herman Thom narukoval k wehrmachtu, byl několikrát zraněn. O továrnu se starala jeho manželka Pavla, avšak na jaře 1945 přišla při náletech na Krnov o život. Otec se vrátil ze zajetí až v roce 1946, o Janu a její sestru se zatím starala teta Anna. Thomovi nebyli po válce odsunuti, protože otec zastával důležitou odbornou funkci, pracoval jako údržbář octáren po celé republice. Když Jana nastupovala do první třídy, neuměla ještě česky, otec se chtěl s rodinou vystěhovat do Argentiny, v roce 1948 po únorovém komunistickém puči to však už nebylo možné. Jana od své tety dostala katolickou výchovu, prázdniny na přelomu padesátých let trávili v klášteře v Bílé Vodě s německými řádovými sestrami. Vystudovala gymnázium, ale jakožto katolička německé národnosti neměla šanci dostat se na vysokou školu. Absolvovala dvouletý kurz zdravotní laborantky v Olomouci. V této době na počátku 60. let ji začala pronásledovat StB kvůli styku s příbuznými ze Západu a četbě zakázané literatury. Vydírali ji, že se musí rozejít se svým snoubencem Vladimírem Gerlichem, tehdejším studentem a členem KSČ. To urychlilo jejich svatbu. Gerlichovi od 60. let žijí v Praze, vychovali spolu čtyři děti. Janin otec a sestra v roce 1966 emigrovali do Rakouska a Německa, otec se do Čech již nikdy nepřijel podívat.