Při studiích na biskupském gymnáziu jsem snil o tom, že budu misionářem v cizích zemích. Skončil jsem jako zedník
Jan Hrad má v matrice a dalších oficiálních dokumentech uvedeno datum narození 15. května 1937 v Bílenicích u Sušice, narodil se však o den později. Jeho otec Tomáš Hrad byl za války nuceně nasazen na práci v nacistickém Německu, pro vleklou nemoc ho ale přesunuli do zbrojovky ve Strakonicích. Maminka Marie, za svobodna Táborová, se narodila do rodiny sedláka v Krejnicích v podhůří Šumavy. Za války pracovala v papírně PAP v Sušici. Jan Hrad si pamatuje na hloubkaře nalétávající ke konci války na vlaky na trati ze Sušic do Horažďovic. Při osvobození rodiště vítal americké vojáky a viděl i generála Pattona při odhalení památníku Jindřicha Šimona Baara na Výhledech u Klenčí pod Čerchovem. Po válce rodina bydlela v dnes již zaniklé vesnici Konobrže na Mostecku. Pamětník studoval na Biskupském gymnáziu v Bohosudově až do Akce K v roce 1950. Ve studiu pokračoval na měšťance v dnes už zaniklých Kopistech a poté v Žihobcích. S cejchem „panáčka“ se vyučil v oboru zedník-omítkář v Plzni. Spolu se spolužáky byl proti své vůli nahnán do průvodu na podporu režimu v rámci měnové reformy 1. června 1953. Po vyučení vystudoval večerní průmyslovou školu stavební, pracoval jako úkolář u Pozemních staveb. Po vojně se v roce 1960 oženil s Lenkou Angelevskou, řeckou uprchlicí před občanskou válkou z roku 1947. Pracoval jako stavbyvedoucí u řady významných projektů v Plzni a okolí. Poté pracoval u Lesů ČR, u Okresního stavebního podniku Plzeň-sever a pak opět u Lesů ČR. Po ochodu do důchodu roku 1997 byl průvodcem v Západočeském muzeu. V době natáčení (2022) žil v Plzni, má syna Jana a dceru Ludmilu.