Jiří Hradecký

* 1944

  • „Vedením to bylo značně zlehčováno. Já si jen tak vzpomínám, že nějaký stavební výbor KSČ zasedal v té době a řeklo se, že lidu, pracovníkům, to bude oznámeno tak, že se nic neděje, že ten mrak, že to není žádné velké nebezpečí. Přišel mezi nás tehdejší vedoucí firmy Chemont. Chemont byl hlavní montážní organizace. Byl to dobrý člověk, jako pracant, ale byl to poslušný člen vedení, politického vedení. A ten nám řekl: ,Žádné obavy, nám tady nic nehrozí.‘ Blížil se První máj a nám to bylo řečeno tak, že jsme s odstupem času, jsme se za to i styděli, že jsme šli do průvodu na Prvního máje v Příbrami.“

  • „My jsme byli v roce 68 na dovolené v Jugoslávii. My jsme tam srpen prožili. Přišel 21. srpen a my jsme manifestovali a protestovali, ale my jsme nevěděli, kdy se vrátíme a jak se vrátíme. Najednou bylo všecko zpřetrhané. Naše dovolená se prodloužila o čtrnáct dní. Tam nás Jugoslávci, to byla ještě Jugoslávie, to byl ten Tito, tak nás tam živili. Potom jsme jeli do Rakouska a v Rakousku... To víte, že bylo rozhodování. V Rakousku se nás ptali, to bylo hned po obsazení: ,Co chcete, kam chcete?’ Ty první dny nám byla nabízena emigrace. My jsme mohli jet do Austrálie, do Švýcarska. To bylo ty první dny.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Příbram na Moravě, 30.03.2022

    (audio)
    délka: 01:28:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Příbram na Moravě, 05.05.2022

    (audio)
    délka: 03:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vrátit se do okupované vlasti, nebo emigrovat?

Jiří Hradecký na základní škole, 50. léta 20. století
Jiří Hradecký na základní škole, 50. léta 20. století
zdroj: Archiv pamětníka

Jiří Hradecký se narodil 27. března 1944 v Příbrami na Moravě. Otec byl elektromontér a matka v domácnosti. Měl staršího a mladšího bratra. Celá rodina žila na statku dědečka z matčiny strany. Měli hospodářství, dvě krávy a domácí zvířata. Dědeček Jiřího Hradeckého se kolektivizace nedožil a rodina v hospodaření pokračovat nechtěla, takže se dobytku po jeho smrti zbavila. Zabavení majetku se jich nedotklo. V padesátých letech na prvním stupni základní školy Jiří sice chodil do Pionýra, zároveň však také do náboženství. Po absolvování základní školní docházky šel do učení do Královopolských strojíren na obor zámečník se specializací na sváření. Při zaměstnání vystudoval odbornou školu. V srpnu 1968 odjel se svojí snoubenkou Lídou na dovolenou do Poreče v tehdejší Jugoslávii, kde je zastihly zprávy o okupaci vlasti. Účastnil se improvizovaného protestu na místním mole. Zvažovali emigraci, ale nakonec se rozhodli pro návrat do Československa. V roce 1982 pamětník pracovně odjel na rok do Sovětského svazu. V letech 1985–2002 byl zaměstnán v Jaderné elektrárně Dukovany. V období 2002–2010 zastával funkci starosty rodné obce Příbram na Moravě. V roce 2022 žil v Příbrami na Moravě.