František Jankovský

* 1947

  • „Jako kluci jsme kolikrát viděli, že ve vzduchu letí balon, a sledovali jsme, kam to kleslo. Pak jsme ho našli třeba v lese a z prasklého balonu jsme si brali gumičky a z toho jsme si vyráběli takové ‚praskače‘. Nafukovali jsme to a bouchali. Na balonech byly připevněné tiskoviny a letáky, nevím, co bylo jejich obsahem, zda to byly ‚štvavé letáky‘ nebo něco takového, ale bylo to posílané přes Svobodnou Evropu. Byly tam připevněné také takové hliníkové penízky, ve kterých byl vyříznutý zvoneček a napsáno Free Europe. Jednou ten balon spadnul vedle hospody a kráva, která se tam pásla, dostala, když ten balon bouchnul, z té rány infarkt.“

  • „V lese mívali pohraničníci stálé hlídky. Já už dělal myslivost, a tak jsem tam jezdil. Na jedné křižovatce měli, jak jsme tomu říkali, ‚klamný metr‘. A to byl metr dřeva, ale bylo to postavený z placek. Byla to boudička otlučená plackami dřeva a v tom byli schovaní. Když viděli někoho, že jede, tak ho hned kontrolovali. Když jsem jel třeba do lesa, tak mě taky kontrolovali, ale většinou mě poznali. Měl jsem průkazku pomocníka Pohraniční stráže.“

  • „Pamatuji si dobře na srpen osmašedesátého roku, protože jsem pracoval jako pomocník dozorčího útvaru, když to začalo lítat. Důstojníci se rozdělili na dvě skupiny, jedna chtěla střílet, druhá někam zalézt. Na vojně bývali první bažanti spojky, ten při poplachu běžel a sháněl důstojníky, které měl na starosti. A já si vzal spojku a šel jsem honem do města. Sháněl jsem déle sloužícího četaře Skřivánka. Ve městě lidi byli všelijak splašení a nikdo nevěděl, co se bude dít. Rusové se i s tanky usadili hned u nás u Vážan za kasárnami. Když jsme se šťourali do vysílaček, tak nám nadávali: ‚Uchadi, uchadi!‘, protože jsme se jim vraceli do vln. A když měli Den sovětských tankistů, tak postavili tanky až k nám před bránu, abychom nemohli něco vyvádět. Náš útvar nebyl bojový, ale jen opravárenský.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Karlovy Vary, 17.07.2023

    (audio)
    délka: 01:31:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Karlovarský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Sovětský voják mi dal pusu a hodinky, hodil samopal na záda a byl pryč

František Jankovský na vojně
František Jankovský na vojně
zdroj: Archiv pamětníka

František Jankovský se narodil 4. června 1947. Jeho rodiče do Krásného (dříve Neu Metternich) přišli v roce 1946 osídlovat pohraničí. Byl jim přidělen dům po vyhnané německé rodině, ve kterém jeho maminka Anna Jankovská začala hned pečovat o domácí zvířata, která na místě zbyla, zatímco otec Antonín Jankovský byl ještě v Praze a zpočátku za ní dojížděl. Antonín Jankovský později pracoval v lese a jezdil s koňským povozem, poté získal místo na pile v Mariánských Lázních a pak tamtéž dělal krejčího. Později pracoval jako horník na šachtě na Zadním Chodově a na Panském vrchu. Rodiče Františka Jankovského vstoupili do komunistické strany, ale nebyli aktivní. Život Františka Jankovského v Krásném ovlivnila blízkost hraničního pásma, železné opony. Jako děti si často všímali balonů s letáky a nápisy Free Europe, které rádio Svobodná Evropa posílalo do Československa přes hranici. Také se často setkával s posádkami Pohraniční stráže, „Péesáků“. Jeho otec ostatně chodil na šachtu až na hranici a někdy vzal také Františka s sebou. V roce 1962 nastoupil do učení v Chebu jako mechanik. V roce 1966 byl odveden na vojnu, dva roky strávil v tankových dílnách jako tankový mechanik v Kroměříži a nakonec se vypracoval až na dílovedoucího. V dubnu 1968 si uvědomil, že se k něčemu schyluje, protože probíhalo topografické cvičení armád Varšavské smlouvy a jednotku Františka Jankovského nepustili s tanky z Libavé. V srpnu 1968 pracoval jako pomocník dozorčího útvaru. Jednadvacátého srpna vypukl na útvaru zmatek, důstojníci nebyli za jedno, jak se zachovat, zda bojovat, či Sovětům jít z cesty – ti postavili tanky přímo před brány kasáren. František Jankovský se po vojně vrátil domů do Krásného. Sovětská posádka tehdy byla i ve Třech Sekerách. Jankovský nastoupil na tamní statek do dílen jako opravář. V roce 1971 složil zkoušky pro řidičské oprávnění „trojku“ a přestoupil na těžkou mechanizaci. Později pracoval jako zásobovač. Stal se také dobrovolným pomocníkem Pohraniční stráže, jehož úkolem bylo informovat Pohraniční stráž o pohybu podezřelých lidí, kteří se mohli pokusit překročit státní hranici a utéci na Západ. Už na vojně František Jankovský vstoupil do komunistické strany. Od roku 1978 pracoval ve Třech Sekerách v továrně Jitona jako řidič a měl na starosti také dopravu, kotelníky, vrátné. Později pracoval v Mariánských Lázních ve firmě Hotel Servis, kde zůstal až do důchodu. Angažoval se také v lokální politice a správě. Už v 70. letech byl ve Třech Sekerách poslancem národního výboru a tuto funkci zastával až do revoluce. Z komunistické strany po revoluci nevystoupil, ale jeho stranická organizace, jejímž byl předsedou, de facto zanikla. Po revoluci se stal místostarostou obce. V důchodu poté začal dělat ve Třech Sekerách údržbáře a školníka v tamní škole, kde působil také v roce 2023. V té době stále žil v Krásném.