Natloukli mu hřebíky do hlavy
Věra Jechová se narodila 11. dubna 1929 v Radvanově v jižních Čechách. Její otec Eduard Dvořák byl tesař. Když se nevěnoval tesařině, pracoval na poli, stejně jako matka Emílie, která měla na starosti domácnost. Věra Jechová dle svých slov prožila krásné dětství, byť v chudých poměrech. Z druhé světové války má řadu vzpomínek, zažila například umučení člena mladovožického národního výboru Václava Vaniše Němci na samém konci války, 7. května 1945. Jiná vzpomínka je věnována bratranci jejího budoucího manžela Jaroslavu Mikulovi, který se snažil zabránit Němcům v útěku, byl zajat, ale podařilo se mu dramaticky uprchnout. Ke konci války, když už Němci utekli, se u nich v chalupě ubytovali sovětští vojáci. Věra Jechová se chtěla vyučit švadlenou, nakonec pracovala celý život v kravíně a v zemědělství. Navzdory válečným zvěrstvům byl pro ni nejhorším životním okamžikem den, kdy jí zemřel ve věku pouhých 55 let syn. V roce 2024 žila v Radvanově.