Žil v komunistické kleci, až se dočkal zázraku
Zdeněk Jeník se narodil 10. března 1964 V Karviné. Většinu jeho předků, především z matčiny strany, silně poznamenal komunistický puč v roce 1948. Pamětníkův otec byl naopak komunistou, sympatizoval ale s reformami roku 1968, s nástupem normalizace ho vyhodili z práce. Protože nemohl najít zaměstnání, a to ani v dělnických profesích, odstěhovala se rodina do Krnova. Rodina se netajila odporem k vládnoucímu režimu, doma se poslouchalo zahraniční rozhlasové vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Zdeněk se v roce 1986 účastnil pohřbu Jaroslava Seiferta. Přepisováním šířil Chartu 77 i zakázanou literaturu. V roce 1989 se podílel na několika lokálních protestních akcích, v srpnu roku 1989 jej vyslýchala StB. Počátkem listopadu roku 1989 navštívil i Festival nezávislé československé kultury ve Wroclawi, kde mohl poprvé naživo vidět a slyšet exilové umělce. Angažoval se během sametové revoluce v Opavě. Po roce 1989 se živil jako novinář.