Pavel Jež

„Já jsem přeběhl ke Spojencům, když jsem se octl mezi frontou, čili stříleli jak Němci, tak Angličani. Vyjel tank na takovou louku, já jsem přiběhl před něj, zvedl ruce, vylezl seržant (nesrozumitelné) a všichni Němci stáli za námi. Mě pak odvezli do Cherbourgu a Němce pak odvezli do zajetí.“

Hned po válce ještě jako svobodný jsem vstoupil k národním socialistům, to mi připadalo jako taková ideální strana. Potom v osmačtyřicátém roce ke mně přišli komunisté vyzvídat, kdo všechno v té straně byl, aby je zatkli, ale já jsem se vymluvil. To mi bylo tak dvacet tři roků nebo dvacet čtyři.“

„Když Hitler přišel v třiatřicátém roce k moci, tak Poláci s ním v roce třicet čtyři uzavřeli kontrakt o neútočení a potom mu pomohli republiku rozebrat, jak jsem už říkal – ale ne všichni. Všechno má svůj začátek, tak jako každá bomba má svou nálož a svou rozbušku, tak rozbuškou první světové války byl sarajevský atentát a rozbuškou druhé světové války mnichovský diktát.“

„Nebál jsem se, já jsem byl hrdý. Mladý člověk tak neuvažuje, byl jsem mezi svými. Sovětská invaze začala, devatenáct roků mně bylo, když jsem vstoupil do Československé armády.“