Elena Kadlecová

* 1940

  • „Začalo těžké období, víc než před válkou. Stát ustanovil dodávky zemědělské výroby – maso hovězí, vepřové – každý rok povinná dodávka. A když neměli nahospodařeno tolik, tak to museli doplatit. Nebo když neměli, tak buďto je zavřeli, nebo sebrali všechno, nebo je zavřeli, o všechno přišli, a to se stalo i nám.“

  • „Když se německé armády stahovaly neboli utíkaly z Ruska, zajmuli i naši rodinu do proudu. A mnoho jiných rodin. A ty pěší, ta pěší armáda, aby se promísila s těmi vozy, aby letadla na ně neútočila. Takže vůbec jsme nemohli odmítat, to by nás možná zastřelili, to jsme je museli poslechnout, protože musíme s tím proudem. S tím vozem šla maminka, sestra s dětma a s tou armádou.“

  • „Naše rodina... Byli jsme v lese v takových jako skalách, kde byla maminka, sestra s dětma, moje maminka, zase druhá sestra. A tam jsme byli s maminkou, s babičkou a se sestrami, jejich dětma, byli jsme schovaný, tam jsme topili ohněm.“

  • "No a naši taky nechtěli vstoupit do JZD. Náš otec s maminkou nechtěl vstoupit do JZD. Odvedli koně, krávy, zrní už vymlácené na sýpkách, vybrali sýpky, brambory ze sklepa. A naši začali pracovat v JZD, bez toho, že by podepsali, prostě jenom začali pracovat v JZD."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 20.12.2021

    (audio)
    délka: 01:53:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Naši nevstoupili do JZD, a tak jsem v druhém ročníku musela odejít ze školy

Elena Kadlecová
Elena Kadlecová
zdroj: Archiv pamětnice

Elena Kadlecová, rozená Melničaková, se narodila 31. října 1940 na východním Slovensku do rusínské rodiny. Vyrůstala v obci Maškovce (okres Humenné), kde měli její rodiče hospodářství. Během druhé světové války se musela nějakou dobu s rodinou ukrývat v okolních lesích. Ke konci války její rodinu zajala německá armáda, která se vracela z východní fronty. Společně s dalšími rodinami pochodovali až do Sol u Prešova. Tam je na žádost jejího otce propustili. Po komunistickém převratu její rodiče odmítali vstup do jednotného zemědělského družstva (JZD). Od roku 1956 studovala na Střední zdravotnické škole v Prešově, odkud musela po roce odejít – jako dcera kulaků si musela vzdělání platit a rodiče na to neměli dostatek financí. V roce 1958 nastoupila na Školu pozemních specialistů letectva v Žamberku. Poté působila jako obsluha dálnopisu. Na počátku šedesátých let se přestěhovala do Prahy. Mezi lety 1972–1975 byla členkou Sboru národní bezpečnosti (SNB). Později působila jako operátorka v Ústředí vědeckotechnických a ekonomických informací a posléze i v České národní bance. V roce 2021 žila na pražském Chodově.