Uklizení otce na nevedoucí místo se jim zdálo málo, tak jsme byli obžalováni z hospodářské kriminality
Jan Kaňák se narodil 9. ledna 1953 v Rychnově nad Kněžnou. Rodiče Karel Kaňák a Jarmila Kaňáková, dívčím jménem Bastlová, pocházeli z Plzně. V době narození syna bydleli kvůli tatínkovu zaměstnání v Opočně, tamější nemocnice však byla v rekonstrukci. Podobiznu tatínkova pradědečka Hynka Kaňáka, plzeňského dudáka, zvěčnil malíř Augustin Němejc na oponě Divadla J. K. Tyla. Rodiče byli za války totálně nasazeni. Otec byl z podstaty své dobrodružné povahy v letech 1949 až 1967 členem komunistické strany, s jejími názory se však rozešel už dříve. V roce 1956 založil Arboretum Sofronka v Plzni-Bolevci, o jehož přežití musel často bojovat. V šedesátých letech se arboretum stávalo místem setkávání významných umělců včetně Miroslava Horníčka či Jana Wericha. Jan Kaňák se po vystudování gymnázia v roce 1972 kvůli nevyhovujícímu kádrovému profilu nedostal na medicínu. Od roku 1974 tak po studiu zdravotní nástavby pracoval jako rentgenový laborant v plicní a tuberkulózní léčebně v Janově u Rokycan. V roce 1977 musel ze zdravotních důvodů podat výpověď, čímž se ale zároveň vyhnul zaměstnanecké schůzi, na které měl být navržen na kandidáta KSČ. Začal se stejně jako otec věnovat práci v Sofronce. Okolo roku 1980 podstoupil výslech hospodářské kriminální policie kvůli údajnému podvodnému prodávání sazenic borovic. Prakticky se ale jednalo o výslech StB za účelem získání informací či navázání spolupráce. Arboretum Sofronka často balancovalo na hranici zrušení. V roce 2010 přešlo pod Správu veřejného statku města Plzně. V době natáčení v roce 2013 pamětník pracoval v Sofronce jako živnostník a nadále uchovával odkaz svého otce. Je podruhé ženatý a má dvě dcery a syna.