Skaut tělem i duší
Václav Kaňka se narodil 4. září 1938 v Praze Miroslavovi a Marii Kaňkovým. Jeho rodiče byli už od svého dospívání aktivní v Sokole i v Junáku, a právě proto v tomto duchu vychovávali i své dva syny. Vyrůstal po boku svého bratra Miroslava, který byl jen o rok a čtvrt mladší. Značnou část dětských let prožívali společně v zahrádkářské kolonii na Trojském ostrově. Tam také sahá jedna z jeho prvních vzpomínek. Údajně tam po útoku na Reinharda Heydricha zahlédl na zahradě Jaroslava Křiklána výsadkáře Jozefa Gabčíka s Janem Kubišem. Jaroslav Křiklán byl skutečně jedním z těch, kteří parašutistům pomáhali. Poslední rok války prožil Václav Kaňka u prarodičů v Sedlci-Prčicích, kam je rodiče ukryli před případným bombardováním. Po válce začal chodit do karlínského Sokola a Skauta. V roce 1948 cvičil na XI. všesokolském sletu. Po roce 1948 se až do roku 1950 účastnil tajných skautských výprav. Dne 8. září 1948 se s rodinou vydal na pohřeb Edvarda Beneše. V roce 1953 začal studovat Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Ječné ulici. Po maturitě v roce 1957 nastoupil do Československého rozhlasu, kde pracoval jako technik a řídil vysílání. Na podzim roku 1957 odešel na vojnu do Brna. Později sloužil v Pardubicích a Čáslavi. Během Pražského jara v roce 1968 se chtěl angažovat ve znovuobnoveném Junáku, ale invaze vojsk Varšavské smlouvy situaci změnila. V roce 1972 se oženil se Zdeňkou Cepkovou, rovněž techničkou Československého rozhlasu. Po sametové revoluci se vrátil ke svému milovanému skautingu. Vedl oddíl v Hostivaři, působil jako instruktor v tzv. lesních školách. Později se angažoval ve skautském středisku ve Voticích a působil jako výchovný zpravodaj benešovského okresu. V roce 2022 žil v Sedlčanech.