Petr Keřka

"Měl jsem podmínku, že jsme tehdy v noci šli já, Julius Horváth, Ota Chlupsa, Pavel Nigrin a Vozpazka. Prostě jsme šli a psali jsme protistátní nápisy. Za to nás vyslýchali a zavřeli nás: mě, Julu Horváthů, Nigrina a Chlupsu do Litoměřic na vazbu za poškozování majetku v socialistickém vlastnictví a za příživnictví. Ale mně za tu ne. A chtěli nám dát rozvracení republiky. A vůbec jsem nevěděl, že se prý o to zajímala Amnesty International, tak nás po třech měsících propustili a dostal jsem za to podmínečný trest. – A ten byl na jak dlouho? – Ten jsem měl na… kdybych to proměnil, tak asi dva a půl roku ve vězení. Protože jsem měl celkem tři průšvihy. – A co bylo ještě to další? – První průšvih, co jsem měl, tak to bylo, že jsem vykradl lékárnu, respektive ordinaci doktora Proška, psychiatra. Kvůli nějakým návykovým látkám, kdy jsem mu v noci lezl oknem do ordinace. Ukradl jsem ze skříně v ordinaci nějaká léčiva a za to mě zavřeli. Pak jsem měl podmínku za ty nápisy a pak jsem měl podmínku, že jsem rozkopnul opravené skleněné dveře u vchodu do paneláku."

„S FPB jsem měl jediný koncert, který jsem úplně zazdil, protože to bylo někde u Chomutova a měl jsem připravené struktury, jako notový park. Měl jsem to přesně seřazené, jak půjdou skladby za sebou. Wanek to prostě přehodil a začal hrát něco jiného. Ty papíry mi spadly na zem a utekl jsem z pódia. Nikdo s námi nepromluvil ani slovo a vraceli jsme se z Chomutova zpátky dodávkou s Růžičkou, Wanekem, Dolanským a Novým zpět do Teplic úplně neúspěšně. A druhý den potom jsem prostě z FPB odešel, protože to byla ostuda.“