Vladimír Klenka

* 1928

  • "Já si pamatuju, když jsme pochodovali jako ti Sokolové před tribunou na Staroměstském náměstí, když jsme přišli na kraj tribuny, tak z toho kraje seděl Gottwald, Zápotocký, Kapek, všechna ta elita komunistická, naproti nim jeden Sokol zavelel vlevo hleď, takže ti Sokolové místo na tribunu se koukali na druhou stranu a to byl konec Sokolů v republice..."

  • "Lidi vystupovali, trestanci vystupovali na obě strany, šli do neznáma v neznámé krajině, ale většinu těch lidí... v Netřebicích udělali takový spojky od vlaku do Netřebic a ukazovali těm lidem, kudy mají jít, měli se shromažďovat na těch zahrádkách, a odtud je potom vozili. Ti, kteří mohli jít pěšky, tak šli z Netřebic směrem do Velešína a ti, kteří nemohli, tak je odváželo nákladní auto Jihostroje do Velešína. Bylo to zajímavé... ti lidi byli jako bez života, šli tou cestou, oči měli jeden směr a nic je nelákalo, okolí, vůbec... že by měli radost z toho, že jsou osvobození, že jim končí to velké trápení, to nakládání s těma lidma, to bylo něco... a v těch vagonech byly různé národnosti, Francouzové, Poláci, Dáni, všechny možný lidi..."

  • "Byli jsme ubytovaní v Králově Poli, odkud vycházeli veterináři, tam byly asi tři budovy veterinářské školy. První den nastoupilo celkem 800 zákopníků, nás z Budějovicka bylo 200. Na tom poli vždycky bylo vykolíkováno 200 metrů, dělali jsme takový protitankový véčka, nahoře to bylo široký pět metrů, do hloubky pět metrů a veprostřed těch náspů byly pěšinky, takže ten dolní zákopník, který byl úplně dole, vyhazoval tu zem na tu pěšinku a ten další to vyhazoval ven a ty hromady se vršily kolem těch véček. Tam když by měl najet tank, tenkrát to byly ty ruský téčka, tak z toho by se neměl dostat. Jenže my jsme ruský tanky ani neviděli. Chodili jsme v Brně na Klajdovku dělat i zákopy pro normální vojáky, to jsou takový menší a užší, vždycky v trojstupech jsme těch 200 lidí chodili, měli jsme tam lopaty a krumpáče..."

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Budějovice, 07.11.2023

    (audio)
    délka: 02:14:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihočeský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ti lidé byli jako bez života

Vladimír Klenka, 20 let, rok 1948
Vladimír Klenka, 20 let, rok 1948
zdroj: Archiv pamětníka

Vladimír Klenka se narodil 22. listopadu 1928 ve Zlivi. Vyrůstal v rodině řídícího učitele školy v Netřebicích, maminka byla v domácnosti. Za války byly Netřebice poslední obcí před Německou říší, což působilo občanům potíže. Před koncem války byl nasazen v Poněticích u Brna na kopání zákopů, kde zažil i nálety. Po návratu se stal svědkem mnoha lokálních událostí, v Netřebicích byli například Vlasovci, byl svědkem známého osvobození vlaku smrti ve Velešíně nebo zastavení vlaku s maďarským národním pokladem. Po komunistickém převratu se v roce 1948 účastnil XI. všesokolského sletu, kde zažil dnes již legendární odmítavé chování Sokolů vůči špičkám Komunistické strany na tribuně. Vladimír Klenka osobně se nikdy nestal komunistou. Vystudoval strojní průmyslovku, celý život pracoval ve velešínské továrně Jihostroj, kde zažil v 50. letech vysílání politických procesů. Vychoval dvě dcery, v roce 2023 žil ve Velešíně.