Vladimír Kopecký

* 1931

Svědci lokálních událostí spojených s druhou světovou válkou, Umění a cenzura
27. 5. 1942 – Atentát na R. Hendricha, 17. 11. - 29. 12. 1989 - Nežná revolúcia v Československu
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Dobře placené ideologické zakázky si zabrali papaláši

    (audio)
    délka: 01:01
    Download file
    Info

    „Vyšla taková vyhláška, že každá veřejná stavba, která je ze státních peněz, musí určité procento dát na umění. A my, protože jsme u Kaplického byli škola monumentálního umění a skla, jsme se učili mozaiku, vitráže, pískování, vše možné od skla. Tak jsme se tím živili. Protože oni ty peníze museli utratit, tak jsme se živili tím, že jsme dělali umění do architektury. Takové ty dobře placené ideologické věci si zabrali papaláši a my je stejně nechtěli dělat. Tak jsme žili takhle.“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Němci nám píchali bajonety do skříní

    (audio)
    délka: 01:00
    Download file
    Info

    „Tak proto si pamatuju jeden zážitek, když zastřelili Heydricha. Hned druhý den ráno přijel otevřený autobus. Z toho vyskákali němečtí vojáci a chodili po všech domech. Píchali nám bajonety do skříní, jestli tam někoho nemáme. My jsme právě večer poslouchali Londýn. A když to skončilo, tak byla německá stanice na těch krátkých vlnách. Když oni ráno přišli, my jsme to měli ještě od večera přepnuté, tak slyšeli německý rozhlas. Tak spokojeně pokývali a odešli.“

  • 3
    Přehrát
    Pozastavit

    Máma říkala, že budu umělec. Nevěděl jsem, co to znamená

    (audio)
    délka: 01:00
    Download file
    Info

    „To si pamatuju jako dneska. Nakreslil jsem koně a moje máma mi to pochválila. A ukazovala to tátovi: ‚Podívej, on nakreslil koně.‘ On na to, že to není nic moc. A ona: ‚Ty seš tak pitomej, to mu to nemůžeš pochválit?‘ Máma pak řekla, že budu umělec, malíř. Já nevěděl, co znamená to slovo umělec. No ale tak jsem říkal, že budu umělec, malíř. A to jsem měl v sobě a rád jsem v dětství i pak maloval.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 09.03.2018

    (audio)
    délka: 02:04:29
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
    Download file
    Info
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nikdy jsem do práce nepromítal politiku

Portrét, rok 2018
Portrét, rok 2018
zdroj: autoři natáčení
zdroj: autoři natáčení
Stáhnout obrázek

Vladimír Kopecký se narodil 26. listopadu 1931 ve Svojanově. Dětství prožíval v Uhříněvsi u Prahy. Byl svědkem řady lokálních událostí spojených s druhou světovou válkou. V letech 1946 až 1948 studoval Odbornou školu sklářskou v Kamenickém Šenově. Středoškolské studium dokončil na Průmyslové škole sklářské v Novém Boru. Sklu a malbě se poté věnoval při studiu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kterou dokončil v roce 1956. Jeho díla jsou instalována v řadě zemí světa a jeho obrazy jsou zastoupeny ve sbírce Národní galerie v Praze. V roce 1958 získal zlatou medaili za práci na výstavě Expo v Bruselu. Mezi jeho nejznámější díla, která jsou k vidění v České republice, patří velké mozaiky na nádražích v Havířově a Ostravě-Vítkovicích. Jeho dílo zdobí například předváděcí síň firmy Konica v Japonsku. V letech 1990 až 2008 byl vedoucím ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Zobrazit celý příběh pamětníka (Czech)
Fotografie (2)
Odkazy (0)