„To jsme měli letět a ten den jsme měli kupovat letenky, a když teda se tohle stalo, tak jsme zrušili letenky a letěli jsme až 2002 v dubnu nějak nebo v květnu a byli jsme tam skoro dva měsíce s manželem. A potom za dva roky jsem tam letěla znovu, to měla dcera malou Sandru a to jsem tam byla taky dva měsíce skoro.“
„Tak pan farář Toufar odešel ze Zahrádky v 48. roce. To mně byly dva roky, takže to já si… možná mě i křtil, to nevím, to už se dneska nezeptám, to nevím přesně, kdo mě křtil. A hledala jsem křestní list a nemůžu ho najít, takže tam bych to jako našla, protože my jsme jako farností patřili do Vojslavic, my jsme bydleli kilometr ani ne od Zahrádky, ale tam se dělily kraje a okresy.“
„Tak rodiče o tom věděli, to už se o tom mluvilo před válkou, před druhou světovou válkou. A to už ty rodiče s tím nějak počítali, že jednou to přijde, a pak to přišlo. Já nevím, v kterým přesně roce jako to přišli nám oznámit, to jako si nepamatuju. Ale když jsem šla do Humpolce jako do učení, tak to jsme věděli v tom 60. roce, že půjdeme pryč... že půjdeme ze Zahrádky pryč.“
Odcházela jsem v té první vlně a rodiče v poslední
Miloslava Kořínková, rozená Krtková, se narodila 13. prosince 1946 v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Pocházela ze čtyř dětí a byla druhá nejmladší. Rodina měla malé hospodářství a chovala drobný dobytek. V Zahrádce sloužil jako kněz Josef Toufar, který byl později umučen k smrti. V roce 1960 nastoupila Miloslava Kořínková na učební obor tkadlena, který ukončila v roce 1962. Protože byla Zahrádka zaplavena kvůli stavbě vodní nádrže Švihov, celá rodina se musela postupně přestěhovat do Humpolce. Pamětnice se vdala roku 1966, s manželem vychovali tři děti. Miloslava Kořínková celý život pracovala v humpoleckém podniku Sukno. V roce 2024 žila v Humpolci.