Robert Kramann

* 1945

  • "Ty nábojnice byly nalezeny na našem státním území jedním celníkem z celní stráže. Ten mi je předal se slovy: Vy jste ho našli...byl tedy jasně zastřelen na našem území. Všechno ale popřeli. Čeští policisté se domnívali, že to byly lovecké náboje myslivců…tak to všechno zapřeli."

  • "A sice byl to 33letý František Faktor, který pocházel z Vyšného a utekl přes dráty, kde se spustil signální alarm, vojáci přišli a na rakouském území asi 300 metrů od hranice ho zezadu zastřelili. Byly to tři střely. My jsme ho s mým kolegou našli, ležel na břiše, měl na zádech tři střelné rány a bylo vidět – později bylo řečeno, že slyšel v lese lesní práce, řezání stromů a tak něco, takže si myslel, že pustí tranzistorové rádio nahlas, aby ho tito lidé neslyšeli, ale to nebyl ten případ…A pak zemřel."

  • "30. října 1984 jsem měl službu na stanici v Gmündu II. a bylo nám nahlášeno, že údajně má v lese ležet mrtvola. Jeden sedlák ho objevil při práci na poli. Nejprve si myslel, že jsou to jen kousky oblečení, sestoupil z traktoru a ujistil se, že tam leží mrtvola - mrtvý muž."

  • "Podruhé to byl Josef Kranner, to bylo 19. září 1968, byl blízko 100 nebo 200 metrů od hranice k Československu. A šel jako vždycky na houby. A tentokrát byl zastaven vojáky, zdánlivě měl být na jejich území v Československu. Byl pak pokousán psy do nohou a podle zřetelně viditelných stop v lese vláčen dál do vnitrozemí a všude podél jsme mohli vidět, jak trousil houby."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nové Hrady , 02.08.2020

    (audio)
    délka: 47:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy česko-rakouského pohraničí KPF-01-210
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Svědkem smrti Františka Faktora

Portrét Roberta Kramanna z učení cukrářem
Portrét Roberta Kramanna z učení cukrářem
zdroj: Archiv Roberta Kramanna

Robert Kramann se narodil 31. července 1945 ve vsi Henrichs u města Weitra (Vitoraz) v Rakousku v těsném sousedství československé hranice. Jeho otec pocházel z blízkých Českých Velenic, ale jezdil za prací do státní železniční společnosti v Gmündu. Jeho matka pocházela ze statku v Heinrichsu. Po skončení druhé světové války byla rodina odsunuta, ale dědeček odmítl odejít do Rakouska, zůstal v Českých Velenicích a nikdy se se synem ani vnukem už neviděl. Po smrti Robertovy matky se otec znovu oženil s její sestrou a vychovávali společně pět dětí. Robert se vyučil cukrářem, ve 23 letech přešel do policejní služby, kterou vykonával až do roku 2003, kdy odešel do penze. Jako policista na příhraniční četnické stanici v Gmündu za železnou oponou byl několikrát svědkem zásahu pohraničníků proti tzv. narušitelům československé státní hranice, v roce 1984 byl přivolán k případu zabitého uprchlíka Františka Faktora, o dva roky později svědkem nehumánního zacházení československých pohraničníků s Josefem Kranou. Jeho rodina poskytla v roce 1969 prvotní útočiště synovci Jiřímu Kudrnovi ze Slaného, který emigroval s celou svojí rodinou do Rakouska, později odešel do německého Augsburgu.