Hitlera jsme nechtěli, bez něj jsme se měli dobře
Stáhnout obrázek
Ingeborg Kutinová (rozená Heidenreich) se narodila 18. května 1930 v Petrovicích nedaleko Ústí nad Labem jako jediný potomek do smíšené německo-slovenské rodiny. Maminka Anna Heidenreich se nikdy nevdala, ale žila ve společné domácnosti s Deziderem Kočišem, se kterým měla jedinou dceru. Příchod německé armády do pohraničí, které se kvůli mnichovské dohodě stalo součástí Třetí říše, zažila Ingeborg Heidenreich v Pirně, kde dočasně s maminkou bydlela. Otec často pracoval v zahraničí, ale svou družku i dceru na dálku finančně podporoval. Ingeborg vyrůstala v rodinném domě v Petrovicích, kde s nimi žila i babička. Z doby války si pamatuje na bombardování Drážďan. V roce 1945 byly Petrovice osvobozeny sovětskou armádou a nejen pamětnice, ale i všechny ženy z obce se schovávaly před přicházejícími vojáky v obavách, aby nebyly znásilněny či jinak fyzicky napadeny. Díky tomu, že pamětnice pocházela ze smíšeného manželství, rodina nebyla zařazena do odsunu Němců a mohla zůstat ve svém domě v Petrovicích. Po válce nastoupila Ingeborg Heidenreich do místní továrny Jan Dittmayer a spol. (dříve Hans Dittmayer a spol.), která se zaměřovala na výrobu knoflíků, zipů a dalších textilních doplňků. Zde pracovala až do svého odchodu do důchodu. V době natáčení, v roce 2024, žila ve svém domě v Petrovicích.
