Rudolf Kvíz

"Báseň Na postupu, to je takové krédo. Nejen krédo Holanovo, ale takové krédo životní. Já to nebudu moc recitovat, já to budu jenom říkat: 'Básníka nemůže omluvit nic, ani jeho smrt. A přece z jeho nebezpečného bytí zůstává zde vždycky ještě jaksi navíc několik jeho znamení. A v nich věru ne dokonalost, i kdyby jí byl ráj, nýbrž pravdivost, i kdyby jí mělo být peklo…'“

"Hlavně mě lákal větší odpor proti sovětskému diktátu. Nikde jsem tam třeba neviděl rudou hvězdu, která tady byla na každém kandelábru. To neexistovalo. Jednou se mi stalo, že jsem kupoval něco na trhu a Polák se mě ptal, jestli mám i české peníze, tak jsem říkal 'jo' a on mi říkal: 'Na té dvoukoruně: proč tam máte tu hvězdu?!’ Vyčítal mi to. A v tomhle jsem je vždycky obdivoval, že byli stateční, že to byl takový romantický národ už i z devatenáctého století, z těch povstání, a dokonce na tom byli i líp z hlediska cestování. O moc ne než my, ale myslím cestování na Západ. Ctili šlechtu a své velké emigranty, třeba svého velkého básníka Milosze. Toho jsem si tam v té době koupil v polštině. Čili tohleto všechno jsem na nich obdivoval. Že nebyli takoví pokřivení a že byli statečnější než my."

"Prohlídku jsem měl v Praze i ve Štolmíři, kde bydlela ještě v té době moje matka. Ty tajné úkoly se jmenovaly ANALÝZA a DIAGRAM, vždycky v tom svazku je to psané verzálkou, velkým písmenem, tajné úkoly nebo sledování korespondence, odposlechy… Oni se dozvěděli od práskače z mého zaměstnání - bylo to o pololetních prázdninách - kdy moje žena pojede s dětma za rodičema a věděli, že já každý pátek jedu z Prahy na celý víkend za matkou do Štolmíře. Vyčíhli si to a udělali prohlídku bytu. Trošku zplakali nad vejdělkem, protože jak se píše v té zprávě o prohlídce, zjistili, že tam nejsou zátaže na oknech. Buď se praly, nevím, prostě byly pryč. Oni, protože to potřebovali dělat za tmy, večer, si nemohli zatáhnout okna a ze všech protějších oken ze všech stran, severní i jižní, tam bylo z ostatních baráků vidět. Museli se tam plížit s nějakou baterkou mezi těma knihovnama a šuplíkama a co si tam našli, museli nanosit doprostřed bytu, kde byla koupelna a kde bylo jediné místo, kde mohli rozsvítit. To jim dělalo problémy a pokládali tu akci za neúspěšnou."