Co se nedá změnit, nad to se člověk musí povznést
Josef Kyska (pův. Kyška) se narodil v Partyzánském, bývalých Baťovanech, sedmého února 1954 do dobře etablované rodiny. Otec Josefa Kysky byl již před únorem 1948 vysoce postaveným managerem v místních Baťových závodech. Vzhledem k jeho odbornosti a zkušenostem zůstal na své pozici i po komunistickém převratu. I tak byl mladý Josef Kyska díky buržoaznímu původu ve škole vystaven šikaně ze strany angažovaných pedagogů. Peripetie s komunistickým establishmentem kulminovaly v podobě několikerého zamítnutí studia na vysoké škole, a to i přes snahu pamětníka vylepšit si kádrový profil prací v dělnických profesích. V mladém přemýšlivém muži s touhou po seberealizaci čím dál více zrálo rozhodnutí pro útěk do zahraničí. Díky kontaktům z podzemní církve, jejíž byl součástí, dokázal připravit plán emigrace do Rakouska. Pod záminkou návštěvy hokejového mistrovství ve Vídni se mu na jaře 1977 podařilo vycestovat z ČSSR. Ve Vídni za dramatických okolností uprchl ze zájezdu a požádal o azyl. Posléze vystudoval filozofii a teologii na vídeňské univerzitě. Po studiích vyučoval na středních a vysokých školách. V Rakousku se i oženil a založil rodinu. V roce 2023 žil stále v Rakousku.