Ariel Lafont

„Jeden americký voják nás zastavil, o půlnoci 20. prosince roku 1989 [při snaze proplout Panamský průplav]. Co to pro nás znamenalo? Byla to katastrofa, naše loď ´Río Saja´ nemohla plout dopředu ani dozadu, byli jsme všichni zadrženi celých 43 dní. Byli jsme tam odstavení, na naší lodi, bez pitné vody, bez jídla, museli jsme začít improvizovat, jedli jsme papír a karton, abychom měli alespoň něco v žaludku.“

„Jako agent jsem měl povinnost informovat o kubánských vyslancích, kteří nás v tom, kterém státě přijali. V každé zemi, se kterou Kuba měla kontakt, jsme měli kubánské delegáty a o těch jsme měli podávat podrobné informace, o jejich práci, jak přesně ji vykonávají, co dělají, jaké mají cíle. To jsme měli zjistit a z vlastního pohledu vyhodnotit, v potaz jsme měli brát ekonomický aspekt, politický ale i vojenské záležitosti. Proč vojenské? Uvedu příklad, když jsem si něčeho všiml, když jsem zaznamenal, že se někdo baví o něčem spojeném s vojáky a militantismem, ihned jsem to musel nahlásit kubánským úřadům, to bylo to první, co jsem musel udělat, bleskově to oznámit.“

„O zboží jsme věděli míle, tisíce mil před jeho nakládkou, člověk neměl na výběr. Proč tomu tak bylo? Protože, jak už jsem říkal, i když pracujete pro Státní bezpečnost a vyzvednete určené zboží, když se z jakéhokoliv důvodu nějaká jeho část zničí nebo zmizí, musí se celá posádka dostavit do Villy Maristy [kancelář Státní bezpečnosti určená pro výslechy], což se nám stalo, tenkrát v Havaně, když jsme museli všichni předstoupit k výslechu kvůli té zmiňované zásilce drog. Jak jsme ji vyzvedli, proč se část zničila, všechno jsme museli vysvětlit, dokud naši výpověď neuznají za přijatelnou a nechají tě jít. Takže jsme se vždy opravdu snažili tomuto vyhnout, ale se zbožím, které bylo popsané ´pomoc Medellínského kartelu kubánské mládeži´ jsme museli tak jako tak na stanici na výslech. Byla to zapeklitá situace. My jsme to museli vyzvednout, úplně sami naložit, a nakonec jsme kvůli tomu strávili týden v zadržovací cele ve Villa Marista.“