Mám zaděláno na chleba, jděte tam a upečte ho
Stáhnout obrázek
Milena Ledvinková se narodila 6. srpna 1928 v jihočeské obci Buk, která za války připadla do Sudet a pamětnice v ní prožila nejen válečná léta, ale i následný odsun německého obyvatelstva. Jako malá poslouchala vyprávění dědečka o zajetí v Rusku, sama má vzpomínky na radostné dětství, kdy spolu žili Češi i Němci bez problémů, děti si hrály společně. V říjnu 1939 zažila obsazení Buku německým vojskem. Na rozdíl od některých českých rodin oni neodešli a zůstali v Sudetech. Milena Ledvinková musela do německé školy, později na německou měšťanku a poté byla nasazena v zemědělství a u jedné německé švadleny. Rodina za války opatrovala knihovnu Pošumavské jednoty, což byl spolek, který udržoval povědomí o české menšině mezi německým obyvatelstvem. Po válce zažila odsun, přišla o nejbližší kamarádku, s kterou se ani nestihla rozloučit. V padesátých letech musela rodina vstoupit do jednotného zemědělské družstva (JZD), odevzdala tam své dva hektary polí. Pamětnice pracovala jako švadlena, v roce 1952 se vdávala, vzápětí se narodily děti, dcera a syn. Muž Václav Ledvinka byl klempíř, který si dodělal průmyslovou školu a dělal mistra na stavbách. Rok 1968 je zastihl v cizině, emigrovat ale nechtěli. Milena Ledvinková žila v roce 2024 v Jindřichově Hradci, v Buku má rodina stále svou chalupu.
