Dagmar Linhartová

* 1931

  • „Tatínek je z Českého ráje od Semil a maminka se narodila v Jablonci nad Nisou a šli za prací do Prahy. Tatínek tu našel místo účetního, měl zahraniční obchodní akademii a pracoval u svého strýce, který s manželkou otevřeli obchod s cukrovinkami v Kloboučnické ulici... začali živnost tak, že pekli doma cukroví, pak je dali do krabic, šli na vršovické nádraží a jeli směrem na Benešov a prodávali ve vlaku cukrovinky. Za války už nesměli mít živnost, tak pekli jen perníky a kolekce. Strýc měl v Americe bratra a ten jim posílal čokoládový kakaový boby a dělali pak i tvrdé bonbony jako fialky.“

  • „U nás v domě bydleli Tři králové (tři generálové). U nás přespávali a vysílali, měli vysílačku a vysílali do Londýna. A protože to bylo na Západ, tak se to v komunismu nikomu nelíbilo. Zažila jsem to v roce 1941, přijel pro mne děda, byl konec školního roku... tahle deska je u nás na domě.“

  • „V sobotu osmadvacátého června k večeru se to stalo. V pokoji byl Peltán s Mládkem, Peltán byl ten, co jim připravoval vysílačku. Vysílačky jim přepravovaly letadla při nočních náletech, parašutisti skákali z těch letadel, které přiletěly ze Západu na území republiky, a potom tady bojovali. To zrovna potom 29. prosince skočil Kubiš a další, co dělali atentát na Heydricha. Ty vysílačky měli s sebou. Takže ty vysílačky byly takhle sem dopravovány. Když jim dali vědět, že nemají vysílačku nebo že gestapáci na ni přišli, tak to všechno hned bylo nahrazeno. Jenže gestapáci nebyli tak hloupí. Oni se pohybovali všude.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Škola: ZŠ Mendíků , 18.03.2015

    (audio)
    délka: 01:16:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Mějte radost ze života

Dagmar Linhartová
Dagmar Linhartová
zdroj: Pamět národa - Archiv

Dagmar Linhartová, za svobodna Hradecká, se narodila 4. listopadu 1931 v Praze. Otec pracoval jako účetní v rodinné firmě na výrobu cukrovinek, matka, vyučená švadlena, byla v domácnosti. Dětství pamětnice prožila na Jezerce, která tehdy skýtala dětem mnoho příležitostí k hrám. Chodila do Kühnova dětského sboru, učila se hrát na klavír a cvičit do Sokola. Dagmar Linhartová jezdívala za prarodiči do Sudet, ale ti se po zabrání pohraničí museli odstěhovat. Díky známému doktorovi měla za války nárok na větší dávky potravin. Sousedé z domu, manželé Mandíkovi, schovávali odbojáře a poskytovali svůj byt ke schůzkám Obrany národa; odsud vysílali v červnu roku 1941 František Peltán a Václav Morávek. Při zásahu gestapa, jehož byla pamětnice svědkem, byli manželé Mandíkovi zatčeni a František Mandík v říjnu téhož roku popraven. Dagmar Linhartová měla později potíže na střední škole kvůli špatnému posudku, neboť její matka byla členkou Národně socialistické strany a všichni v rodině byli členy Sokola. Na přímluvu spolužačky, která byla komunistka, ji však nakonec nechali odmaturovat. Dostala umístěnku jako učitelka do Chrastavy, a protože zde nezískala byt, bydlela v hospodě a později přespávala v Liberci ve školním kabinetu. Po deseti letech se mohla vrátit do Prahy a dalších pět let učila v Praze. Poté vystudovala defektologii a pracovala s lidmi se zrakovým postižením. Dodnes bydlí v domě, kde se narodila, a jezdí do míst, kde trávila své dětství. Je nadšená turistka a do roku 2005 cvičila děti v Sokole.