Mějte radost ze života
Dagmar Linhartová, za svobodna Hradecká, se narodila 4. listopadu 1931 v Praze. Otec pracoval jako účetní v rodinné firmě na výrobu cukrovinek, matka, vyučená švadlena, byla v domácnosti. Dětství pamětnice prožila na Jezerce, která tehdy skýtala dětem mnoho příležitostí k hrám. Chodila do Kühnova dětského sboru, učila se hrát na klavír a cvičit do Sokola. Dagmar Linhartová jezdívala za prarodiči do Sudet, ale ti se po zabrání pohraničí museli odstěhovat. Díky známému doktorovi měla za války nárok na větší dávky potravin. Sousedé z domu, manželé Mandíkovi, schovávali odbojáře a poskytovali svůj byt ke schůzkám Obrany národa; odsud vysílali v červnu roku 1941 František Peltán a Václav Morávek. Při zásahu gestapa, jehož byla pamětnice svědkem, byli manželé Mandíkovi zatčeni a František Mandík v říjnu téhož roku popraven. Dagmar Linhartová měla později potíže na střední škole kvůli špatnému posudku, neboť její matka byla členkou Národně socialistické strany a všichni v rodině byli členy Sokola. Na přímluvu spolužačky, která byla komunistka, ji však nakonec nechali odmaturovat. Dostala umístěnku jako učitelka do Chrastavy, a protože zde nezískala byt, bydlela v hospodě a později přespávala v Liberci ve školním kabinetu. Po deseti letech se mohla vrátit do Prahy a dalších pět let učila v Praze. Poté vystudovala defektologii a pracovala s lidmi se zrakovým postižením. Dodnes bydlí v domě, kde se narodila, a jezdí do míst, kde trávila své dětství. Je nadšená turistka a do roku 2005 cvičila děti v Sokole.